Nespletl by se ten, kdo by favorizoval tým Kuang-čou Evergrande . Fotbalový klub sídlící ve stejnojmenném městě Kuang-čou v ústí Perlové řeky je mistrem jak asijské Ligy mistrů AFC, tak domácí čínské superligy. Příběh Kuang-čou Evergrande ilustruje, co se děje i v ostatních čínských klubech.
Vzestup a pád
Jihočínští tygři, jak se klubu Kuang-čou přezdívá, nejsou fotbalovým nováčkem – letos oslaví šedesát let od svého vzniku. Dlouhá léta ale hráli jen druhou ligu, až v roce 1993 se klub profesionalizoval. Velké úspěchy přišly s penězi. Poté, co klub získal štědrý příspěvek od Apollo Group, trenér Čou Suej-an dovedl tygry do finále nejvyšší ligy. Po jeho odchodu přišel znovu sestup a stagnace, jež trvala až do příchodu dalšího velkého investora.
V roce 2007 klubu finančně pomohla farmaceutická firma Kuang-čou Pharmaceutical a tygři vyhráli první ligu, což jim umožnilo vrátit se do nejvyšší soutěže – čínské superligy. Dlouho se v ní ale neohřáli – v roce 2010 byli sesazeni do první ligy kvůli korupčnímu skandálu s koupenými zápasy. Vedení klubu poslal soud do vězení a klub byl na prodej.
Fotbal dělají peníze
V té době přišel nový majitel, bohatý čínský realitní fond Evergrand Real Estate, jehož jméno klub nese dodnes. Do klubu nalil miliony dolarů a výsledky se dostavily takřka okamžitě – počínaje rokem 2011 tygři pravidelně vyhrávají domácí ligu. To by mohlo svádět ke zjednodušené tezi, že fotbal dělají pouze peníze.
První věc, kterou šéf realitní skupiny Sü Ťia-jin udělal, bylo angažmá trenéra Lee Jang Soo, který dříve vedl pekingský tým Beijing Guoan, a střelce Kao Lina z konkurenčního týmu Shanghai Shenua. Dalšími posilami byli Sun Siang, první čínský fotbalista, který hrál evropskou Ligu mistrů, a Muriqi z brazilské Série A. Na konci roku tygři slavili návrat do superligy a následující ročník vyhráli.
Následovalo pokračování úspěšné strategie nákupu hvězd. Klub koupil několik jihoamerických hráčů a především získal trenéra italských mistrů světa z roku 2006 Marcella Lippiho, který tým vede dodnes. Pod Lippiho vedením přišly úspěchy v asijské Lize mistrů AFC: nejprve čtvrtfinále, v němž Kuang-čou Evergrande podlehl saúdskému týmu Al Ittihad, a o rok později titul, první v historii klubu a pouze druhý v historii čínského fotbalu.
Tygři ve finále porazili korejský FC Seoul. Vítěz AFC Champions League získává 1,5 milionu dolarů a postup do takzvaného Mistrovství světa klubů. Tam přišlo vystřízlivění v podobě porážky od Bayernu Mnichov a jihoamerického šampiona Atlético Mineiro. Tygři alespoň porazili afrického mistra Al-Ahly.
Městský rival přichází
Letos si navíc tygři mohou pokus zopakovat, Kuang-čou Evergrande je i tentokrát jedním ze čtvrtfinalistů asijské Ligy mistrů. O případném postupu přes Western Sydney Wanderers se ale rozhodne až v srpnu. Kromě tygrů asijskou ligu z čínských klubů vyhrál jen Liaoning Whowin v ročníku 1989-90, v té době ale byla úroveň soutěže mnohem nižší. Dlouhodobě nejúspěšnější jsou v lize jihokorejské a japonské kluby a pak také arabské týmy. Postupně se ale zlepšují australské kluby, jak dokazuje čtvrtfinálová účast Western Sydney Wanderers.
Kuang-čou Evergrande v současné době kraluje Asii. Jak dlouho ale bude vláda tygrů trvat? Kdo je sesadí? Úspěch přichází s penězi a možná to bude další čínský tým, jemuž se podaří sehnat bohatého sponzora. A tak se může stát, že příští šampion bude pocházet ze stejného města. Městský rival tygrů Kuang-čou R&F má velké ambice – vloni v létě angažoval bývalého trenéra anglické reprezentace, Švéda Svena Görana Erikssona. Oba týmy mají pozoruhodně společné rysy – mají hvězdného evropského trenéra a vlastní je bohatý realitní fond.
