Zatímco do roku 2011 se úroveň kupní síly obyvatel ČR každým rokem mírně navyšovala, tak následující roky je možné pozorovat trend opačný, kdy celkový objem disponibilních finančních prostředků obyvatel a domácností od té doby klesá a v porovnání s celoevropským průměrem jsou průměrné příjmy letos dokonce nižší, než tomu bylo v roce 2010. Průměrný obyvatel České republiky tak má letos k dispozici o zhruba 43% méně finančních prostředků, než průměrný obyvatel Evropy.
Podobně se také změnil trend prohlubování rozdílů v kupní síle jednotlivých sídel a regionů v České republice. Zatímco v předchozích letech bylo možné pozorovat mírné rozevírání pomyslných nůžek v úrovni kupní síly, za poslední dva roky došlo k zastavení tohoto trendu. Praha samozřejmě zůstává jednoznačně nejbohatším městem co do úrovně kupní síly na obyvatele, nicméně její index již druhým rokem poklesl (ze 131,3 % českého průměru v loňském roce na 130,9 %). Některá větší města pak metropoli pomalu dohánějí, nicméně v pětici nejbohatších měst ČR nad 10 tisíc obyvatel nadále figurují pouze města středočeského kraje (Říčany – 124.7, Brandýs nad Labem – 124,6, Čelákovice – 122,2 a s odskokem Benešov – 110,7).
Zjednodušeně lze stále diferenciaci na úrovni kupní síly popsat jako „bohatší západ a chudší východ“, ačkoliv rozdíly již nejsou tak výrazné, jako tomu bylo v předchozích letech. Mezi deseti okresy s nejvyšším indexem kupní síly se umístil jen jeden z Moravy (Brno-město na páté pozici). Naproti tomu mezi deseti okresy s nejnižší kupní silou jich na Moravě leží sedm (ještě v roce 2011 to bylo celých devět okresů). Na pomyslném chvostu žebříčku figurují okresy Bruntál, Svitavy, Karviná, Jeseník a Děčín.