Co Čech, to milovník hradů a zámků. Je jen málo těch, kteří se alespoň jednou za rok nevydají na průzkum nějaké té šlechtické komnaty. Dokazují to i čísla – v letošním roce dokonce padaly rekordy. Komu za to poděkovat? Teroristům, nebo marketingu?
Podle Národního památkového ústavu (NPÚ), který spravuje na stovku památek, navštívilo do konce letošního října hrady a zámky 5,4 milionu lidí. Ti s sebou samozřejmě nesli nezanedbatelné zlatky. Výnosy NPÚ činily od počátku roku do konce října 500 milionů korun, tedy o 10 procent víc než loni. Nejvyšší návštěvnost tradičně zaznamenávají Český Krumlov, Lednice, Hluboká a Karlštejn.
Letošní sezona byla nejúspěšnější od vzniku České republiky, přitom ještě nekončí. Za dveřmi je advent, a na ten některé památky také ještě sází. Mnohé z nich nabídnou tematické vánoční prohlídky, adventní trhy, tvořivé dílny či koncerty.
Právě podobné akce jsou klíčem k úspěchu českých památek. Přestože základem marketingu zůstávají prohlídkové trasy, v posledních letech přibývají různé kulturní akce, trhy, jarmarky či kulturní noci.
Klíče od hradu
Své plody například sklízí dva roky běžící věrnostní program Klíč k památkám, který si pochvalují zejména rodiny s dětmi. Projekt se navíc vydal i do onlinu a prostřednictvím mobilní aplikace a přehledného webu umožňuje pohodlně najít vše, co chce návštěvník o památkách vědět. Kromě Klíče k památkám existuje i Klíč pro školy, který přináší výhody školním skupinám.
Propagaci rovněž pomáhají sociální sítě. Každý hrad nebo spravovaná budova má zřízený profil na Facebooku. Mnohé zámky či hrady také zjistily, že když nabídnou zajímavé suvenýry či třeba „pomůcky“ pro princezny a rytíře, mají u malých návštěvníků vyhráno.
Zasloužená pocta
Za vyšší návštěvností českých a moravských památek prý stojí zejména strach Čechů z terorismu, kteří omezili zahraniční cesty a vyrazili na domácí klenoty. Kousek pravdy na tom asi bude. Ale druhá strana mince prokázala, že naši památkáři a kasteláni skutečně odvádějí kus poctivé práce.
Stále hledáme, na co bychom mohli být jako Češi hrdí. A tady se nabízí odpověď – můžeme být hrdí na naše památky, které jsou udržovány a spravovány s citem a umem. Kdo kdy byl v zahraničí na nějakém zámku, i třeba v proslulém údolí řeky Loiry, ví, že těm našim mnohdy nesahají po paty. Svět to ví také – a renovátory a památkáře nám závidí. Pokud se toho šikovně chopí i marketéři, máme vyhráno. Naše klenoty nezrezaví.
