Litr mléka se nyní prodává za sedm korun i méně, výrobní cena se pohybuje mezi osmi a devíti korunami. Jak dlouho bude ještě nepříznivý stav pro výrobce trvat, nikdo neví. „Letos se navíc sešly tři negativní faktory. Stále nelze vozit potraviny do Ruska a od loňska jsou zrušené mléčné kvóty v Evropské unii. Země jako Německo, Itálie, Nizozemí či Irsko tak vyrábí více mléka. A velký vliv na celosvětovou cenu má také situace na Novém Zélandu,“ řekl Belada.
Množství vyrobeného mléka na Novém Zélandu má letos nepříznivý vliv na prodejní cenu z hlediska prodejců. „Mléka a masa spotřebují relativně málo. Ale když jim hodně naprší, vyroste hodně trávy a krávy hodně dojí, což je aktuální situace. Mléko usuší a prodávají ho do Číny i do dalších zemí. Mají však velké výkyvy v produkci. Někdy jim nenaprší, trávy je málo a krávy nedojí a žijí z podstaty,“ popsal situaci Belada.
Kvůli Rusku a velkému objemu dovozu je problém i s odbytem vepřového. Výkupní cena je okolo 25 korun za kilogram živého prasete. Podle Belady cena odpovídá stavu v 80. letech. „Prasata navíc nikdo nechce, proto jdou na porážku ne při 110 kilech, ale až při 140, což ekonomiku chovu také zhoršuje,“ řekl. Soběstačnost Česka je nyní jen 50 procent, proto věří, že se situace do budoucna zlomí a bude výhodné chovat hospodářská zvířata. „I když letos to asi ještě nebude,“ poznamenal Belada.
O kompenzaci od Evropské unie Česko usiluje i proto, aby byly podmínky zemědělců z různých zemí co nejvíce podobné. „EU totiž přehodila kompenzace na jednotlivé státy a v západních zemích je podpora zemědělců stále vyšší, i když už rozdíl není tak výrazný.
Těžko se však konkuruje. Zatím je podpora 1200 korun na krávu, což však vychází jen 15 haléřů na litr. Rozdíl mezí výrobní a výkupní cenou je ale dvě až tři koruny,“ upozornil Belada. Poukázal také na to, že v západních zemích či v Polsku jsou zemědělci schopni si své zájmy výrazněji prosadit.
