Americký břidlicový boom vypíná evropské plynové elektrárny

Posledním příkladem tohoto trendu je středeční oznámení německého koncernu E.ON, že zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na plyn ve slovenských Malzenicích. E.ON se přitom dohodl s německým regulačním úřadem, že dvě své moderní plynové elektrárny v Německu ponechá v provozu, i když na nich prodělává, píše deník The Wall Street Journal.

Minulý týden obchodní ředitel české společnosti ČEZ Alan Svoboda řekl, že po většinu roku se firmě nevyplatí spouštět zcela novou plynovou elektrárnu v Počeradech, protože výroba elektřiny z plynu je teď kvůli drahému plynu, levnému uhlí a přebytku emisních povolenek nákladnější. Tento týden rozhodla o odstavení své plynové elektrárny v Německu norská Statkraft a podobné kroky přijaly i energetické podniky v Británii i jinde v Evropě.

Pro evropské politiky to představuje dilema - levnější elektřina z uhlí může poskytnout chabé ekonomice kýženou vzpruhu, expanze uhlí je však zcela neslučitelná s evropskými plány snižování emisí skleníkových plynů. Těch vypouští plynové elektrárny na jednotku energie výrazně méně než uhelné.

Dovoz uhlí z USA raketově roste

Uhlí v Evropě zlevnilo v důsledku přechodu amerických elektráren z uhlí na ještě levnější plyn, jehož dostupnost v USA díky rozvoji těžby z břidlic prudce vzrostla. Uhlí je tak v USA přebytek a exportuje se do zámoří.

Loni americký vývoz uhlí do Evropy vzrostl o 23 procent, uvádí údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA). Cena uhlí na evropské energetické burze EEX klesla za poslední rok o 19 procent, zatímco cena většiny plynu v Evropě je vázána na ceny ropy, které zůstávají relativně vysoké.

Uhlí z USA snižuje jeho ceny v Evropě a vytlačuje z výroby elektřiny plyn. Například v Británii podíl uhlí na výrobě elektřiny loni stoupl na maximum za 17 let, zatímco podíl plynu obdobným tempem klesl. Situaci plynových elektráren výrazně ztěžuje i expanze obnovitelných zdrojů jako větru a slunce, protože jejich produkce je obvykle vysoká ve špičkách, pro jejichž obsluhu jsou určeny i elektrárny na plyn.

„Podniky jen stěží provozují plynové elektrárny tak, aby to bylo rentabilní. A platí to dokonce i pro nejmodernější zařízení,“ řekl listu analytik firmy IHS Energy Kash Burchett.

Levné uhlí pomůže ekonomice

Prudké zlevnění uhlí může mít ale pro evropskou energetiku značný přínos. „V této chvíli ekonomika těží z levné elektřiny,“ řekl finanční ředitel E.ON Marcus Schenck. To ale podle něj platí, „jen pokud si řekneme, že ochrana životního prostředí nebude politickou prioritou“.

Změnu přístupu v tomto směru, která kontrastuje s nedávným nadšením EU pro snižování emisí, naznačil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Ten minulý měsíc řekl, že EU by měla záběr své energetické politiky rozšířit z dosavadního úzkého zaměření na snižování emisí a začít klást stejně velký důraz na to, aby zůstala energie cenově dostupná.

Překotný rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Evropě vedl k výraznému růstu cen elektřiny pro spotřebitele a těžkým deformacím energetického trhu. Produkce solárních a větrných elektráren je navíc nesouvislá a nepředvídatelná a vysoce flexibilní plynové elektrárny jsou ideálním prostředkem k jejich zálohování. Jejich odstavování tak může dál zhoršit energetickou situaci v Evropě a podkopat energetickou bezpečnost kontinentu, řekl Burchett.