Břidlice by v Česku mohly pokrýt desetinu spotřeby plynu

Břidlicový plyn

Břidlicový plyn Zdroj: profimedia.cz

Pokud by se v Česku potvrdily v očekávané zásoby břidlicového plynu, mohlo by se tímto zdrojem pokrýt až deset procent roční spotřeby suroviny. Uvedla to Česká plynárenská unie (ČPU). Ekologická zátěž u těžby břidlicového plynu je podle ČPU mnohem nižší než v případě uhlí. V posledních měsících se ale proti plánovanému průzkumu zvedla vlna protestů v několika českých krajích. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa chce povolování průzkumů břidlic prozatím na několik let zakázat.

„Česká ložiska plynu stojí za ověření. Energetická koncepce se odkazuje na maximální dovozní nezávislost a tento plyn by mohl v budoucnu snížit naši závislost na Rusku,“ uvedl prezident ČPU Oldřich Petržilka. Plyn z břidlic se již ve velkém těží ve Spojených státech, což zvyšuje energetickou soběstačnost USA. Uvolňují se tím také zásoby plynu pro Evropu a snižuje se cena komodity na světových trzích.

Náklady na těžbu břidlicového plynu v Evropě by zřejmě byly větší než u plynu konvenčního. Zatím ale v tomto směru nemá Evropa dostatek zkušeností.

Ekologická zátěž u dobývání břidlicového plynu je podle ČPU až dvanáctkrát nižší než u těžby uhlí. „Porovnávat těžbu břidlicového plynu s těžbou uhlí vůbec nejde. Je to jeden z nejčistějších způsobů dobývání nerostných surovin, který se v praxi neliší od klasické těžby ropy a plynu,“ uvedl Stanislav Benada, expert v oborech ložiskové geologie, vrtného a seizmického průzkumu a těžby plynu a ropy.

Těžba břidlicového plynu měla dosud podle Benady minimální negativní vliv na životní prostředí. „Vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě plynu i ropy. Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována a jsou považovány za mnohem větší hrozbu, než tomu ve skutečnosti je. Ve 40 tisících vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod,“ dodal Benada.

Chalupa chce před rozjezdem průzkumů ujasnit legislativu

Podle ministerstva životního prostředí není na těžbu břidlicového plynu česká legislativa připravena. Ministr proto chce na příští zhruba dva roky zablokovat žádosti těžařů, kteří v Česku chtějí zkoumat potenciální naleziště. „Stát by neměl vyhlašovat moratorium a měl by průzkum ložisek plynu podpořit, zadarmo by se tak mohl dozvědět, zda vůbec nějaká naleziště pod zemí máme,“ podotkl Petržilka.

Nadnárodní firmy chtějí těžit plyn z břidlic na řadě míst v Česku, hovoří se o lokalitách až v pěti krajích. Při takzvaném hydraulickém štěpení provedou těžaři až několik kilometrů hluboký vrt, do kterého se pod tlakem vhání voda s pískem a chemickými přísadami. Z vrtu se pak čerpá unikající břidlicový plyn.

V Evropě se těžba z břidlic rozjíždí jen pomalu

Starostové z dotčených oblastí se však obávají zhoršení kvality pitné vody a dalších dopadů na životní prostředí. Občané proti průzkumu těžby protestovali a sepisovali petice například na Berounsku, Náchodsku a Trutnovsku.

Podle odborníků by v Evropě mohlo být pod zemí kolem sedmi bilionů metrů krychlových břidlicového plynu. Velká část z toho by měla být v Polsku. „Na evropském trhu působí jen několik málo společností, které mají potřebné technologie pro štěpení, a tak těžba v Evropě by nemusela být v současné době rentabilní,“ upozornil Benada. Dokud bude břidlicový plyn v Evropě dražší než ruský zemní plyn, zákazník bude podle Petržilky vždy volit ten levnější.