Akční plán na zvýšení odolnosti je zatím splněný asi z pětiny. Hlavní část prací má v plánu provést elektrárna podle ředitele Jaroslava Jakuba během letoška a v příštím roce.
„Tyto věci by měly stát v letošním a v příštím roce v řádu jednotky miliard (korun),“ uvedl Jakub. Zásadní investice by měly být dokončeny do roku 2015, kdy se společnost ČEZ chystá požádat o další desetiletou licenci pro provoz prvního ze svých čtyř bloků.
Na opatřeních kvůli zvýšení odolnosti Dukovan proti těžké havárii se v elektrárně pracuje od roku 2012. Práce podle vedení pokračují podle plánu. „Je potřeba si uvědomit, že řada věcí je stavebních a my jsme firma, která podléhá veřejným výběrovým řízením,“ podotkl mluvčí elektrárny Petr Spilka.
V areálu už byly kupříkladu o 20 centimetrů nad úroveň terénu navýšeny venkovní vstupy do kanálů s kabely, aby do nich nenatekla voda ani při mohutných přívalových deštích. Takových vstupů je v elektrárně kolem 200.
Od loňska probíhají práce na ukotvování důležitých provozních budov, aby byly odolnější proti zemětřesení. Řada přístupových chodeb v elektrárně byla opatřena mobilními protipovodňovými zábranami. Energetici už rovněž připravili vedení pro nouzové telefonní spojení, které by v případě havárie bylo možné obnovit pomocí armádních kabelů i přes satelit.
Stavbaři teď pracují na odolných železobetonových schránkách, v nichž budou od roku 2015 umístěna další čtyři havarijní napájecí čerpadla. Elektrárna jich původně měla osm. „Čerpadlo je určeno k dodávce vody do parogenerátoru, parogenerátory pak chladí reaktor,“ přiblížil Spilka. Během letoška přibudou také dva velké dieselové generátory, jichž je teď v elektrárně 12.
Příprava na extrémní počasí
Elektrárna se podle Spilky chystá na extrémní výkyvy počasí s pravděpodobností výskytu jednou za 10 tisíc let. Důležité stavby by měly odolat zemětřesení kolem šesti stupňů Richterovy škály, třídennímu čtyřicetistupňovému mrazu i horku s teplotami přes 40 stupňů Celsia.
Nové chladicí věže, které budou vysoké jen 17 metrů, dokážou po dokončení zajistit chlazení bezpečnostních systémů elektrárny, i kdyby se zřítily dosavadní mohutné chladicí věže vysoké 125 metrů. To by podle mluvčího mohlo nastat, pokud by foukal vítr rychlostí 230 kilometrů v hodině.
U provozů, v nichž jsou strojovny a reaktory, budou dělníci zvyšovat odolnost stropů, a to nejen kvůli zemětřesení, ale i pro případ, že by napadlo mimořádně hodně sněhu.
Dukovanská elektrárna pokrývá pětinu tuzemské spotřeby elektrického proudu. V provozu je 28 let. Firma ČEZ se snaží modernizací zařízení prodlužovat její životnost; první blok měl podle původního projektu fungovat do roku 2015. ČEZ nyní plánuje prodloužit životnost Dukovan nejméně do roku 2030 až 2035, kdy by v této lokalitě mohl být zprovozněn nový jaderný blok. Výstavba se připravuje, ale rozhodnutí o ní ještě nepadlo.
