Hlavně neskončit jako Detroit, bojí se na severní Moravě
Horník Josef poprvé sfáral pod zem v jednadvaceti letech, aby nemusel na vojnu. Dnes je mu šestačtyřicet a na šachtě pracuje pořád. Jinou práci, než je příprava šachty pro ražbu, Josef nezná. Jenomže teď to vypadá, že se možná brzy bude muset poohlížet po jiném zaměstnání. Doly, ve kterých pracuje celý život, totiž chce jejich majitel prodat — anebo zavřít.
„Jeden útlum už jsem v dole na Paskově zažil,“ říká s ostravským přízvukem hladce oholený muž s typickou fotbalovou dekou. „Tehdy jsme věděli, že do určitého termínu odejdou čelby, všichni věděli, jak to bude fungovat. Dnes nevíme nikdo nic, šíří se tu nejistota,“ popisuje situaci Josef.
Jako když vás pustí z armády
Majitel Dolu Paskov, kterým je společnost OKD, tvrdí, že za současných nízkých cen uhlí se jeho těžba nevyplatí. Kupce pro ztrátový důl hledá už od května – marně. I vedení už připouští, že se důl neprodá. Pokud OKD kupce nenajde, zřejmě důl zavře a o práci přijde 2500 lidí včetně Josefa. Firma sice tvrdí, že část horníků přejde na doly v Karviné, tomu ale Josef moc nevěří. Co bude dělat, až dostane výpověď, neví. A přemýšlet o tom zatím nechce. Do důchodu má ještě daleko, před třemi lety si navíc vzal půlmilionovou půjčku na zateplení domu.
Když slyší, že by se mohl rekvalifikovat a pracovat třeba v průmyslové zóně, kroutí horník hlavou. „Všichni máme zhuntované zdraví. Navíc hornictví, to je uzavřený svět. Trvá to dlouho, než můžete dělat něco jiného. To je, jako když pustí člověka z armády,“ říká horník.
Sever Moravy je jako domino
„Za Paskov budu bojovat, dokud bude jezdit klec na důl,“ připojuje se hornický odborář Rostislav Palička. „Začíná tu ale převládat skepse. My máme pocit, že z OKD byly legálně ven vyvedené veškeré peníze. Už se tady začínají objevovat radikálnější skupiny, které chtějí udělat nátlakové akce,“ přibližuje Palička atmosféru v dolech na FrýdeckoMístecku.
V případě, že by největší zaměstnavatel v kraji začal propouštět, hrozí podle odboráře v celém regionu sociální bouře. Ekonomika je tam totiž závislá na těžkém průmyslu a ten je organicky propojený. Když padne jeden, chřipku dostanou i ostatní. Zavření černouhelných dolů zasáhne železárny, ocelárny a desítky dalších firem; od výrobců výztuží přes dodavatele rukavic až po poskytovatele svačin. Odhadnout, kam až provázanost sahá, je složité. „Fite, Caterpillar, Ferrit, Strojfer,“ vyjmenovává Palička dodavatelské firmy, které by útlum dolů postihl. Podle nejoptimističtějších odhadů by zavření dolů mohlo připravit o práci celkem 7500 lidí, podle pesimistů až 13 tisíc.
„Hornictví ještě není na odpis!“
OKD by měl pomoci stát, myslí si havíři. Nový ministr průmyslu Jiří Cienciala ale slíbil, že nalije miliardy do budování průmyslových zón. „Horník je zvyklý na sbíječku, lopatu a teď má jít dělat někam do zóny elektroniku? To je přece nesmysl,“ rozčiluje se Palička.
„Chápu, že každé povolání jednou vymizí. Jako dřív dráteníci, tak jednou třeba i havíři. Ale když je tu ještě 23 milionů tun koksovatelného uhlí, tak se tu může těžit roky,“ říká naštvaný odborář. O budoucnosti Paskova se rozhodne zřejmě 22. srpna, až NWR, vysoce zadlužený majitel OKD, zveřejní pololetní hospodářské výsledky.
Hutníci na dovolené
Obavy o budoucnost nemají na severu jen havíři, ale také hutníci. Ocelárna Evraz v ostravských Vítkovicích stojí, vedení vyhlásilo celozávodní dovolenou. O zdejší ocelové výrobky není zájem a majitel firmy, ruský Evraz, chce závod prodat. „Dříve jsme dodávali třeba lodní plechy do Polska, Chorvatska. Ale ty loděnice už přestaly vyrábět,“ říká Zdeněk Kološ, předseda odborů v Evrazu. „Teď proděláváme, ale stát by to mohl nějakou dobu podržet. Třinec má zisky, Mittal má zisky, Frýdek je na nule. Minulé roky jsme i my vydělávali miliardy,“ upozorňuje Kološ.
Situace v Evrazu a OKD se ale nelíbí ani lidem v největších tuzemských ocelárnách ArcelorMittal. Od havířů Mittal odebírá uhlí pro své pece, Evrazu zas prodává surové železo. „Pro nás je důležité, aby ocelárna Evraz jela. Měsíčně jí dodáváme 40 až 45 tisíc tun surového železa. Je to třetina nebo čtvrtina produkce z vysokých pecí,“ říká Roman Bečica z odborů v ArcelorMittal.
„Vždycky je lepší, když jdou dodávky pět kilometrů do Vítkovic do Evrazu, než abychom to vozili přes půl Evropy. Kdybychom měli nakupovat uhlí odněkud dál, tak by se třeba vlastník zamyslel, jestli nás tady nechat. Jeden je závislý na druhém, je to strašně provázané,“ popisuje Bečica.
Chystané podpoře průmyslových zón ani hutníci moc nevěří. „Podniky potřebují jinou pomoc. Aby se začalo stavět,“ říká Roman Ďurčo z Evrazu. Pokud by Evraz začal propouštět, nákaza nezaměstnanosti by se šířila dominovým efektem. „JC Trans, Mittal, firmy s žáruvzdorným materiálem, plynárny, kyslíkárny,“ vyjmenovává Ďurčo firmy, které by konec Evrazu postihl. Už nyní je ale omezení výroby poznat v okolních hospodách. „Šichťáků chodí míň a míň,“ sděluje servírka v hospodě u Schönthalů ve Vítkovicích. Je doba obědů a restaurace zeje prázdnotou.
Přijdou sociální bouře?
O tom, že spoléhat se na několik málo velkých zaměstnavatelů je ze sociálního hlediska časovaná bomba, se na Ostravsku mluví už dvacet let. Jenže dokonalé řešení zatím nikdo nenašel. Podařilo se přilákat automobilku Hyundai, v Karviné i jinde vyrostly průmyslové zóny.
„Nakolik to dokáže vstřebat lidi uvolněné z těžkého průmyslu, to říci neumím,“ říká ředitelka pracovního úřadu v Ostravě Yvona Jungová. „Lidé z průmyslu mají velmi úzkou specializaci, která vznikla už vyučením po základním vzdělání. Navíc často mají zdravotní omezení. Jsou zvyklí na těžkou práci. Těžko je budeme rekvalifikovat na jemnosti v Asusu. Neumím si to představit,“ vysvětluje a naráží přitom na ostravské servisní středisko výpočetní techniky.
Situaci ale nevidí tak černě jako někteří odboráři. „Ti lidé jsou zvyklí celý život pracovat. Myslím, že ten status si budou chtít udržet. Nejsou mezi nimi takoví, kteří by si řekli ‚hurá, nemusím ráno vstávat‘. Navíc nový ministr průmyslu je Třinečák, pan ministr Pecina zas vyšel z Vítkovic, zná zdejší situaci. Chci věřit, že regionu budou věnovat pozornost,“ uzavírá Jungová.
Odboráři vidí situaci černěji. „Jestli chtějí udělat z Ostravy Detroit, tak to tak může dopadnout. Mrtvou zónu, kdy tady budou rozsypané budovy a kolem louky,“ uvažuje Kološ z Evrazu. Americké město Detroit nedávno zbankrotovalo kvůli vysokým dluhům. Kdysi prosperující centrum amerického těžkého průmyslu posledních několik desetiletí chátrá, továrny jsou zavřené, lidé se odsud stěhují.
„Já si myslím, že tady nebudou nepokoje, ale sociální bouře. Ale nebude to ze dne na den. V tom Šluknovsku to taky nebylo tak rychlé. Hodně se tu krade a toho bude přibývat, protože lidé potřebují z něčeho žít,“ myslí si havíř Josef z Paskova. „Vloni jsem byl v Krušných horách. Je tam krásně, ale mrtvo. Mám obavu, aby to tak nedopadlo tady,“ uzavírá havíř.
