Varovné kontrolky blikaly, řešení nepřišlo. Báňský úřad poprvé promluvil o Heřmanické haldě
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Báňský úřad nechal do Heřmanické haldy vyhloubit pět sond a potvrdil podezření na odpad.
- Ridera hájí kvalitu stavby a odkazuje na stovky kontrol. Diamo přiznává, že materiál kontrolovalo nedostatečně.
- Řízení proti Rideře skončilo bez prokázání její odpovědnosti. Předmětem sporu zůstává otázka, kdo ponese náklady případné nápravy.
Je to obří stěna, která má zastavit požár. Proběhnout měly stovky kontrol, které podle jejího zhotovitele nezjistily vážnější pochybení. Přesto se ze strany státu kupí podezření, že uvnitř skončil materiál, který tam nepatří.
Jak nyní zjistila e15, podezření na nevhodnou výplň řešil vedle státního podniku Diamo také Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (OBÚ), a to v rámci kontrolního řízení vedeného se státním podnikem Diamo. Kvůli podezření na navážení stavebního odpadu do haldy požádal o součinnost Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), protože posuzování jiných než těžebních odpadů podle úřadu přesahovalo jeho působnost.
Při společné kontrole v září 2022 bylo do haldy vyhloubeno pět sond. Mluvčí Českého báňského úřadu Jiří Fröhlich pro e15 potvrdil, že při kontrolách v roce 2022 vzniklo podezření, „že oddělovací stěna není vyplňována inertním materiálem, ale odpadem“.
O co jde v kauze Heřmanické haldy
Heřmanická halda na okraji Ostravy je tvořena přibližně 30 miliony tun hlušiny a odpadu z někdejších dolů a koksoven. Uvnitř už desítky let hoří a požár se nesmí rozšířit k sousední skládce chemických odpadů. Zabránit tomu měla oddělovací vzdušná stěna A. Přibližně 440 metrů dlouhý koridor vyplnila společnost Ridera Bohemia na základě smlouvy s Diamem zhruba 568 tisíci tunami materiálu.
Kontrola MPO ale v roce 2022 dospěla k závěru, že byl do stěny dlouhodobě navážen netříděný stavební odpad obsahující hořlavé materiály. Diamo už v letech 2016, 2017 a 2022 upozorňovalo Rideru na nevyhovující dodávky a dnes připouští, že materiál kontrolovalo nedostatečně. Ridera pochybení odmítá a tvrdí, že dodávala normovaný stavební výrobek pod průběžnou kontrolou státního podniku a úřadů. Správní řízení proti firmě skončilo, protože se nepodařilo prokázat, že spáchala prověřovaný přestupek. Neobjasnilo však definitivně, co všechno se ve stěně nachází ani kdo zaplatí případnou nápravu.
Situace tedy dospěla až do nynější fáze, přestože státu se v průběhu let několikrát rozsvítily varovné kontrolky. Jak e15 popsala v předchozích textech, Diamo opakovaně upozorňovalo na nevyhovující materiál a kontrola ministerstva průmyslu (MPO) v roce 2022 dospěla k závěru, že do stěny mířil „netříděný a nepřepracovaný stavební odpad obsahující hořlavé materiály“.
Ani po letech šetření však státní instituce nedokázaly jednoznačně určit odpovědnost a doložit nápravu zjištěných problémů. Diamo přiznává nedostatečnou kontrolu, řízení proti společnosti Ridera, která měla za úkol vyplnění oddělovací vzdušné stěny nehořlavým materiálem, skončilo bez prokázání její odpovědnosti. Státní podnik Diamo navíc nyní žaluje Ministerstvo životního prostředí.
Navzdory výše uvedenému nadále trvá zhotovitel stěny společnost Ridera na tom, že dílo odpovídá smlouvě i technickým normám. „Státní podnik materiál pro OVS A průběžně kontroloval a převzal. Uskutečnilo se více než 300 kontrol,“ sdělila e15 mluvčí firmy Eva Kijonková. Společnost poukazuje také na dalších 22 veřejnoprávních kontrol, které podle ní nekonstatovaly vážnější pochybení.
Pět sond do výplně
Mluvčí báňského úřadu Jiří Fröhlich nyní podrobně popsal, proč se do případu zapojil Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Úřad vyřizoval podnět společnosti cresco&finance, který upozorňoval na možné navážení stavebního odpadu na úložné místo Heřmanice.
Pro doplnění: Firma cresco&finance tehdy vlastnila část pozemků pod haldou. V roce 2025 od ní a od společnosti Ostravská těžební koupily pozemky, technologie a další majetek v lokalitě OKK Koksovny ze skupiny MTX Group miliardáře Petra Otavy. Součástí transakce byla i homogenizační linka.
„Následovala společná kontrola OBÚ a ČIŽP dne 25. 10. 2022. Pro ověření, zda navážený materiál je skutečně stavebním odpadem, bylo strojně vyhloubeno pět sond. Materiál z těchto sond se stal podkladem pro šetření ČIŽP,“ uvedl mluvčí Fröhlich.
Ministerstvo životního prostředí letos řízení proti Rideře převzalo od ČIŽP a pravomocně jej zastavilo. Podle ministerstva nebylo firmě prokázáno porušení zákonné povinnosti.
Ridera se o zastavení řízení opírá. „Odborná šetření orgánů k tomu určených domnělé ‚navážení odpadu‘ nikdy nepotvrdila. Navíc kontrolována nebyla Ridera Bohemia, ale kontrolovanou osobou byl státní podnik Diamo,“ uvedla již dříve Kijonková. Ridera pak dlouhodobě připomíná, že odval opustila v srpnu 2022 a že neodpovídá za stav oddělovací stěny po jejím dokončení. Zastavení řízení však samo o sobě není technickým potvrzením, že veškerá výplň odpovídá deklarovaným vlastnostem.
Redakce se báňského úřadu rovněž dotazovala, zda ověřoval certifikáty a vhodnost skutečně ukládané výplně, zejména její nehořlavost. Právě na vlastnosti sanačního materiálu totiž odkazovalo jeho stanovisko z roku 2014.
„Ke kontrole souladu certifikátu s certifikovaným materiálem báňský úřad nemá kompetence a jeho názor na soulad výrobku s certifikátem není právně relevantní,“ odpověděl Fröhlich. Pravidelná kontrola toho, zda dodávaný materiál odpovídá certifikátu, je podle Fröhlicha věcí dodavatele a odběratele. V tomto případě tedy Ridery a Diama.
Diamo připouští vlastní selhání. „Diamo žel provádělo nedostatečnou kontrolu ukládaného materiálu,“ sdělil e15 jeho mluvčí Tomáš Indrei. Podnik zároveň nadále trvá na svých dřívějších výhradách vůči dodávkám.
„Za zjištěními z minulosti si stále stojíme. Společnost Ridera měla pro odvoz nevhodného materiálu umístěn na odvale kontejner. Některým odvozům byli přítomni zaměstnanci Diama,“ uvedl Indrei. V odpovědi však nevyčíslil, kolik takového materiálu bylo odvezeno, ani nedoložil, jak podnik ověřoval, že nevhodný materiál nezůstal uvnitř konstrukce.
Kdo za to může?
Hlušina se zbytky uhlí se na odvalu při kontaktu se vzdušným kyslíkem samovolně zahřívá a uvnitř haldy může hořet desítky let. Původní záměr oddělit ohrožené části prázdnou prolukou se později změnil. Dohoda o provedení zásypu z roku 2014 počítala s vyplněním odtěženého koridoru až do úrovně okolního terénu.
Ministerstvo průmyslu samotné řešení stěny s výplní podporuje, poukazuje na příkré svahy po odtěžení hlušiny a potřebu omezit přístup vzduchu. „Tento přístup odpovídá také stanovisku OBÚ z roku 2014. Sporná je pouze kvalita uloženého materiálu,“ sdělila Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva.
Rozdílně zúčastněné strany popisují rozdělení odpovědnosti. Ministerstvo zdůrazňuje smluvní povinnosti Ridery. „Je nám známo, že bylo mezi objednatelem (Diamo – pozn. red.) a zhotovitelem (Ridera – pozn. red.) smluvně dohodnuto, že nezbytnou dokumentaci včetně povolení zajišťuje zhotovitel. Z tohoto důvodu odpovědnost za případně nesouladný stav se zákonem nese podle Ministerstva průmyslu a obchodu primárně zhotovitel,“ uvedla Trefancová.
Kijonková z Ridery naopak poukazuje na postavení státního Diama jako správce úložného místa. „Diamo je od počátku zodpovědné za správu úložného místa těžebního odpadu (čili haldu) a za sanaci daného území. Tato odpovědnost nikdy nebyla a ze zákona ani nemohla být nikdy přenesena na společnost Ridera Bohemia,“ sdělila mluvčí firmy.
Kijonková předložila rovněž tiskovou zprávu ministerstva ze září 2021, podle níž expertní komise doporučila pokračovat v sanaci způsobem navrženým Diamem. Zpráva se zabývala celkovým postupem sanace a obsahovala také doporučení k úpravě projektu. Předcházela tedy jak kritické kontrole ministerstva ze srpna 2022, tak společné kontrole OBÚ a ČIŽP z 25. října téhož roku.
Ridera je podle Kijonkové připravena jednat i o smluvní garanci proti prohoření nad rámec původní smlouvy. Diamo si naopak vyhrazuje možnost požadovat po dodavateli náhradu případné škody spojené s dalším nakládáním s materiálem.
