Huť Makstil Skopje dynamicky roste. Podívejte se, jak funguje tahoun průmyslu Severní Makedonie
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Ocelárna Makstil v Severní Makedonii uvedla, že její čistý zisk loni meziročně desetinásobně vzrostl na 9,5 milionu dolarů. Makstil vyrábí za tepla válcované těžké plechy. Jejím hlavním akcionářem je Duferco Group se sídlem v Lichtenštejnsku, která působí v oblasti výroby a distribuce oceli, obchodování s energií, lodní dopravy a logistiky a strojírenství.
Objevení rudných ložisek Oslomej a Damjan na jihu tehdejší Jugoslávie vedlo po Druhé světové válce k úvahám o výstavbu samostatného hutního závodu.
"První plány vznikly již v roce 1959 a protože uhlí se v této části Balkánského poloostrova spíš nevyskytovalo, v úvahu přišel schéma výroby surového železa a oceli bez vysokých pecí. Ty zde byly nahrazeny vysokofrekvenčními elektrickými pecemi a rotačními mlýny, na které teprve navazovala kyslíková ocelárna a válcovna plechů. Na evropské poměry poněkud exotické, leč funkční řešení. Samotná výstavba byla zahájena v roce 1961 a trvala celých šest let. Závod nesl jméno "Rudnici i Zelezara Skopje," uvádí industriální fotograf Viktor Mácha, který v hutích fotografoval..
V polovině osmdesátých let se začala kvalita rudy v přilehlých dolech významně zhoršovat a tak došlo k jejich uzavření. Na to doplatil i hutní závod, kde byla výroba zastavena na začátku devadesátých let.
V roce 2000 však došlo k obratu, a po privatizaci a obnovení výroby pod vlajkou současné společnosti Makstil. Výroba oceli v konvertorech byla nahrazena 110 tunovou elektrickou obloukovou pecí.
