Smlouvu o prodeji svých tamních aktiv podepsal ČEZ s Inercomem 23. února. V Bulharsku vyvolala pochybnosti, zda tak malý podnik, jako je Inercom, je schopen financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru také vyvolaly nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze potřebné k tak velkému nákupu.
Bulharský zpravodajský portál Kapital v únoru napsal, že celková cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy korun). Inercom, jehož jmění činí zhruba 100 milionů leva (1,3 miliardy korun), má převzít aktivity s ročními tržbami kolem 1,8 miliardy leva (přes 23 miliard korun), uvedla posléze agentura Reuters.
Aféra ohrozila bulharskou vládu a přiměla premiéra Bojka Borisova, aby se setkal s majitelkou Inercomu Ginkou Varbakovovou. Hovořil s ní o postoupení státu kontrolního balíku akcií v provozech, jichž se ČEZ v Bulharsku zbavuje.
ČEZ si do smlouvy s Inercomem mimo jiné prosadil, že pět let po podpisu smlouvy nesmí nový vlastník bulharská aktiva bez souhlasu ČEZ prodat. Podle informací se tím ČEZ chrání v arbitráži, kterou proti Bulharsku vede. Minulý týden se v Praze konala jednání o plnění podmínek smlouvy. Inercom požádal, aby byl prověřen možný vstup bulharského státu do obchodu.
Balík prodávaných společností čítá sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie.
Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.
