Ministerstvo po investorovi projektu, společnost EP Renewables, mimo jiné požaduje, aby nadměrné díly pro stavbu větrníků dopravovala na místo vrtulníkem, a tím zamezila kácení lesů v okolí přístupových silnic. Z důvodu ochrany ptáků žijících v okolí také nebude možné elektrárny stavět v zimním období a v období od dubna do konce července. Jediným akcionářem společnosti EP Renewables je podle obchodního rejstříku EP Energy patřící Energetickému průmyslovému holdingu, který vlastní finanční skupiny PPF, J&T a podnikatel Daniel Křetínský.
Obec Moldava už dříve vyjádřila s projektem souhlas, většina lidí je prý pro stavbu. Podle místostarosty by měla od investora získat každoroční odměnu za umístění větrníků, peníze chce vložit do vodovodu a kanalizace, opravy místních silnic či obecního domu. „Přínos projektu je ekonomický, roční rozpočet obce je šest milionů korun, investor nám dá mnohonásobně víc, máme na to bankovní garanci,“ řekl již dříve místostarosta Tomáš Tvrdík.
Plány na vybudování obřího větrného parku se nelíbí saským obcím a některým občanským sdružením. Obávají se negativních dopadů na přírodu a turismus v regionu i zdraví místních obyvatel. Stěžovat si chtějí i na evropské úrovni a v případě nutnosti jsou prý připraveny proti parku bojovat také soudně.
Krušné hory jsou atraktivní lokalitou pro investory v oblasti větrných elektráren. Soukromé firmy jich původně plánovaly v Krušných Horách postavit až 600. Podle studie, kterou si nechal zpracovat Ústecký kraj, je takový počet nevhodný a počet sloupů s vrtulemi by neměl přesáhnout stovku.
