V kuloárech se ale o zdržení hovořilo delší dobu. „Jde o několikaměsíční skluz vůči původnímu plánu,“ uvedl šéf koncernu Fulvio Conti. Původně měl být třetí blok uveden do provozu už koncem tohoto roku a čtvrtý o osm měsíců poté.
Zdržení Conti zdůvodnil stavebními pracemi, ale i provedením zátěžových testů nařízených Evropskou unií. Jak dodal ředitel mezinárodní divize Enelu Carlo Tamburi, elektrárny také musely čelit novým standardům ze strany unie a novým řešením technických otázek u staveb takovéto velikosti a typu.
„Pokud je nám známo, všechny kritické body konstrukce máme pod kontrolou, takže jsme si dostatečně jisti, že nový cíl dokončení může být dosažen,“ řekl Tamburi. Přiznal, že energetický gigant skutečně delší dobu vyčkával, než opoždění oznámil. Chtěl si být novým termínem zcela jist, aby ho nemusel následně znovu měnit.
Bývalý ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek ze strany Smer-SD, jež zvítězila v předčasných volbách, však neviní ze zdržení stres testy nebo stavbaře, ale dosluhujícího šéfa hospodářství Juraje Miškova ze Svobody a Solidarity.
„Ministr se tomu vůbec nevěnoval,“ řekl deníku E15 a upozornil, že původní termín dokončení byl pro Slovenské elektrárny závazný. Zdůraznil, že stát jako minoritní vlastník celých deset let nebral z elektráren dividendy, a tak má „minimálně jednou třetinou do toho co mluvit“, přičemž výstavba dvou bloků má dohromady stát přibližně 2,6 miliardy
eur.
Podle exministra Jahnátka roční skluz postihne hlavně občany v podobě dražší elektřiny. Podle jeho názoru je elektrická energie z jaderných zdrojů nejlevnější, ale kvůli zpoždění ji nahradí alternativní zdroje, které výslednou cenu pro spotřebitele zvýší.
