Projekt má mimo jiné zjistit, zda jsou technologie ověřené v laboratoři vůbec použitelné v terénu. „Dílčí cíle projektu pak zahrnují posouzení vybrané geologické struktury jako potenciálního úložiště CO2 a posouzení potenciálu horninových struktur Karpatské soustavy v ČR pro tento účel,“ uvedli autoři projektu, kteří na něm spolupracují s několika organizacemi včetně ÚVJ Řež či brněnskou Masarykovou univerzitou.
„Není úplně jasné, zda je vybraná lokalita pro uložení CO2 vůbec vhodná,“ podotkl Vít Hladík z České geologické služby. Projekt navíc může narazit na odpor místních, kteří se budou obávat dopadů v Česku nevyzkoušené technologie. Pomoci přesvědčit je a odbourat jejich obavy má další projekt podpořený z Norských fondů.
Masarykova univerzita v Brně získala přes 7,2 milionu korun na to, aby ve spolupráci s univerzitou Norges Tekniks informovala veřejnost o dopadech globálního oteplování a podělila se o zkušenosti se zachycováním a ukládáním CO2 v zemích, kde se do toho už pustili.
