Zasedání si na nátlak britských ocelářů vyžádal ministr obchodu Velké Británie Sajid Javid. Na schůzce ministři probírali možnosti pomoci evropským hutím.
Od roku 2008 přišlo v Evropě o práci 85 tisíc hutníků, z toho pět tisíc v posledním čtvrtletí, spočítala evropská ocelářská asociace Eurofer. Jen ve Velké Británii v říjnu hutě propustily čtyři tisíce lidí, aby eliminovaly ztráty. Jako viníka nynější krize označují evropští oceláři Čínu, jejíž firmy trpící obrovskými přebytečnými kapacitami se po propadu domácí poptávky snaží vyvážet produkci do světa za nereálně nízké ceny. Eurofer upozorňuje na levné dovozy i z Běloruska a dalších zemí.
Od ledna do října Čína vyvezla 92,13 milionu tun ocelářských výrobků, což je o čtvrtinu více než za stejné období loňského roku. Vývoz zůstane podle analytiků australské ANZ Bank vysoký, dokud nezačnou platit ochranná cla na západních trzích. Právě po jejich rychlém zavedení volá i Eurofer. Oceláři Bruselu vyčítají, že ochranná cla uvaluje pomalu. Řízení trvá 16 měsíců. Letos Evropská komise spustila tři vyšetřování čínských dovozů.
První výsledky budou až v příštím roce. „Spojené státy a další země už k ochraně trhů před čínskou ocelí přistoupily,“ tvrdí Gareth Stace, šéf UK Steel. USA se však naposledy v září zaměřily na nekalé praktiky ocelářů z Austrálie, Brazílie, Jižní Koreje, ale také z Nizozemska či Velké Británie.
Čína, která vyrábí polovinu světové produkce oceli, má přebytečné kapacity odpovídající spotřebě Evropy za dva roky. Kvůli chladnoucí poptávce doma i v zahraničí státní i soukromé hutě prodělaly během letošních tří čtvrtletí 28,12 miliardy jüanů (asi 111 miliard korun), tvrdí čínská ocelářská asociace CISA. Odstavování přebytečných kapacit v řádu milionů tun oceli už oznámila většina velkých firem. K odstranění přebytku to ale stačit nebude.
