Nabucco mělo přivádět strategickou surovinu z kaspických nalezišť přes Turecko až do Rakouska. Mezinárodní konsorcium, které jeho výstavbu chystá, podle FAZ nyní zvažuje kratší variantu.
Při posledním vyčíslení odhadovaných nákladů na výstavbu ve výši osmi miliard eur (téměř 200 miliard korun) konsorcium nevyloučilo, že mohou ještě narůst. To se nyní podle FAZ zjevně potvrdilo, a proto konsorcium prověřuje, zda by se nevyplatilo alespoň kratší řešení nazvané Nabucco-západ, které by přivádělo plyn od bulharsko-turecké hranice.
Nejistotu kromě toho vyvolává postoj Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán tento týden oznámil, že .
Kromě MOLu se na vybudování plynovodu podílí rakouská firma OMV, turecký Botas, německá RWE, rumunský Transgaz a bulharský BEH. Americký deník The Wall Street Journal už v lednu informoval, že by projekt mohla opustit i RWE. Nabucco má být alternativní trasou pro dovoz plynu do Evropy mimo území Ruska a Ukrajiny. Na evropský trh by měl podle původních plánů čtyři tisíce kilometrů dlouhý plynovod ročně přivést 30 miliard metrů krychlových plynu z Iráku, Ázerbájdžánu a Turkmenistánu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Vážnou konkurenci mu ale představuje připravovaný plynovod South Stream, za kterým stojí Rusko.