Bulharský regulační úřad zamítl koupi místních aktiv energetické firmy ČEZ společností Inercom. Informaci jako první přinesla agentura Bloomberg. Podle sdělení na stránkách bulharského úřadu nalezla Komise pro ochranu hospodářské soutěže "horizontální přesah v aktivitách účastníků v oblastech velkoobchodní produkce elektřiny a dodávek pro solární elektrárny". "S rozhodnutím antimonopolního úřadu se musíme nejdříve podrobně seznámit a následně rozhodneme o dalším postupu," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Transakce by prý také měla vliv na distribuci elektřiny, její dodávky nebo obchod s elektřinou. Proti rozhodnutí úřadu lze podle Reuters během 14 dnů podat odvolání k nejvyššímu správnímu soudu.
„Skupina ČEZ má stabilní finanční zázemí a zkušenosti v energetickém sektoru. Existují předpoklady pro to, že transakce by vedla k ustavení nebo posílení dominantní pozice sloučené skupiny na trhu,“ píše úřad. Koncentrace na trhu by podle zprávy mohla být ohrožením pro národní bezpečnost. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu. Dohoda vzbudila rovněž pochybnosti, zda tak malá společnost jako je Inercom dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy, připomíná ČTK.
Inercom, jehož majetek činí zhruba 100 milionů leva (1,3 miliardy korun), by v rámci dohodnuté transakce převzal aktivity, jejichž roční tržby se pohybují kolem 1,8 miliardy leva (téměř 24 miliard korun).
ČEZ již dříve uvedl, že výsledná cena aktiv překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 7,27 miliardy korun). Tuzemská média předtím spekulovala, že transakce může ČEZ vynést osm až devět miliard korun. Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje ovšem v zimě napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,27 miliardy korun).
ČEZ, který je v České republice největší energetickou společností ve většinovém vlastnictví státu, vede s bulharskou vládou arbitrážní řízení. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle tvrzení českého podniku nedokázala ochránit jeho investice do energetiky v Bulharsku.
Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.
Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády nynějšího bulharského premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit společnosti ČEZ firmě Inercom vyvolal v Bulharsku protivládní protesty. Ministryně energetiky Temenužka Petkovová oznámila odchod z vlády po zprávách médií, že je napojená na vlastníky Inercomu. Její rezignace ale nakonec nebyla přijata.
