V Česku se na úvod letošní kritické topné sezóny podařilo výrazně snížit spotřebu zemního plynu. Ta ve srovnání s říjnovým průměrem z posledních tří let klesla o 27,8 procenta. To odpovídá skoro 200 milionů metrů krychlových plynu, zásoby plynu se přitom v Česku během uplynulého měsíce zvedly o téměř 300 milionů metrů krychlových, oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Říjen nám ukazuje, jak individuální úspory energií každého z nás pomáhají celé společnosti. Nižší spotřeba plynu pomohla k rekordnímu růstu tuzemských zásob, které se daří tvořit i bez dodávek z Ruska. To pomáhá k poklesu ceny plynu. Ta během října klesla z ceny okolo 190 euro za MWh plynu na cenu 110 euro za MWh," napsal na Twitteru Síkela.
Vedle omezení spotřeby v domácnostech a podnicích připomněl také roli počasí. Letošní říjen totiž byl podle něj s průměrem 10,8 stupně Celsia o 1,8 stupně teplejší, než činil průměr v posledních třech letech.
Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla devět miliard metrů krychlových. K 19. říjnu bylo podle ministra v zásobnících 3,2 miliardy metrů krychlových plynu, vloni ve stejnou dobu to bylo 2,8 miliardy. Česká republika od září získává plyn z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajatý prostor pro tři miliardy metrů krychlových plynu. Česko má zároveň zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech, o čemž jedná s Německem.
Plán Česka pro případ odstavení dodávek plynu
Vláda kromě zajištění LNG v plynu v Nizozemsku na podzim schválila několik podpůrných opatření v energetice. Na začátku října stanovila na dodávky energií cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Na pomoc velkým firmám pak má být od 1. listopadu vyčleněno 30 miliard korun. S dalšími opatřeními se tak tuzemská pomoc odhaduje na více než 200 miliard korun.
