Zda se záměrem bude zabývat nastupující úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka není v tuto chvíli jasné. Sněmovna loni v prosinci přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila novelu, která možnost vyvlastňovat vypustila.
Novela horního zákona by měla mimo jiné stanovit strategické suroviny, při jejichž těžbě bude možné vyvlastnění využít. Podle mluvčího MPO Tomáše Patáka mělo být mezi strategické nerosty zařazeno uhlí a uran.
Podle MPO se loňskou novelou stát zbavil obecného nástroje, který umožňoval v případě potřeby přístup k jeho vlastnictví. „To může mít ve svém důsledku vážné celospolečenské dopady,“ uvedlo MPO. U nerostů, u kterých by výhradní závislost na dovozech znamenala snížení mezinárodní konkurenceschopnosti nebo ohrožení surovinové bezpečnosti České republiky, je proto podle úřadu třeba možnost vyvlastňování obnovit.
Klaus loni v listopadu vetoval novelu s tím, že vláda by se tak připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu ke spekulacím s pozemky. Podle něj hrozí, že pozemky, pod nimiž se nacházejí vyhrazená ložiska, budou vykupovat spekulanti s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu.
Loni přijatá novela horního zákona vzbudila rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji. Podporovali ji odpůrci těžby hnědého uhlí a stoupenci vládních stran, naopak levice se zasazovala o další těžbu i za cenu bourání obcí. Proti novele demonstrovali na konci loňského října v Praze odboráři z těžební společnosti Czech Coal, kteří se obávali, že zákon způsobí zánik pracovních míst.
Vyvlastnění by do budoucna mohlo hrozit občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim mělo přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou.
