Gazprom před pár dny poslal Naftogazu fakturu ve výši sedmi miliard dolarů za plyn, který se země smluvně zavázala odebrat, ale neučinila tak. Spor má kořeny v dohodě z roku 2009, za niž byla odsouzena expremiérka Julija Tymošenková.
Kyjev nechce o předepsaných objemech plynu slyšet, dokud Moskva nesníží ceny. Poohlíží se proto po jiných dodavatelích a sází na břidlicová ložiska. „Smluvní množství, jež bylo dohodnuté velmi dávno, neodpovídá ekonomické situaci,“ podotkl pro Bloomberg specialista na odvětví Lev Snykov.
„Snad dojde k vzájemným ústupkům, nemyslím, že nastane třetí plynová válka,“ dodal. Rusko několikrát naznačilo, že by bylo ochotné poskytnout surovinu laciněji v případě, že se Ukrajina stane součástí celní unie, v níž je i Bělorusko a Kazachstán. Nynější účet v Kyjevě považují za další pokus o nátlak k přičlenění, který navíc komplikuje jednání s MMF.
Země by si podle dostupných informací ráda zajistila úvěr ve výši patnácti miliard dolarů. Fond po ní ale zřejmě bude žádat tvrdé úspory stejně jako v případě minulého programu, který byl v roce 2011 zmrazen a Ukrajina z něj viděla jen zlomek. Zvyšování cen energií bylo totiž pro politickou reprezentaci před hlasováním o složení parlamentu nepřijatelné a vláda marně žádala fond, aby posečkal na vyřešení cenových tahanic s Ruskem.
Teď je Kyjev ještě v horší situaci. Fond nemá v době, kdy Ukrajině přibyly nečekané výdaje, důvod zlehčit své podmínky. Rusko dalo najevo, že mu je jedno, zda Ukrajina odebírá méně plynu, fakturuje si tak jako tak objem, který je ve smlouvě. A prezident Viktor Janukovyč se už musí ohlížet na volby počátkem roku 2015. Zvýšení už tak dost napjatých rozpočtů domácností může jeho znovuzvolení silně ohrozit.
