Páteční zatmění ovšem zanechalo poměrně znatelný stín na energetických burzách. „Obchodníci na dobu zatmění nakoupili pro jistotu více elektřiny, aby měli mezi desátou a dvanáctou hodinou přebytek,“ říká Jan Škampa ze společnosti Nano Energies obchodující se zelenou elektřinou. Ceny elektřiny na denním trhu, kde se obchoduje s dodávkami na další den, proto vyskočily vzhůru. V Česku se na dobu mezi 10. a 11. hodinou prodávala megawatthodina o devět eur dráž než na čtvrtek, kdy bylo počasí stejné jako v pátek.
Ještě větší výkyv zaznamenaly burzy v Německu a v Itálii, dvou zemích s největším instalovaným výkonem solárních elektráren. Bez zatmění by byla v Německu elektřina dodávaná v inkriminovaný čas o 19 eur za megawatthodinu levnější. V Itálii nedostatek sluneční elektřiny způsobil tříhodinové zdražení až o 12 eur ve srovnání se stejně slunečným čtvrtkem.
Majitelé českých slunečních elektráren přišli kvůli astronomickému jevu o 14 milionů korun. Panely by za takto jasné oblohy běžně vyrobily minimálně o tisíc megawatthodin elektřiny více, což odpovídá spotřebě 250 domácností za rok. Na druhé straně spotřebitelé a státní rozpočet stejnou částku ušetří díky nižší vyplacené podpoře. Jejich účty však zatíží náklady, které se stabilizací sítě měl ČEPS. „Nakoupili jsme dodatečné rezervní výkony na případné vykrytí odchylek. Náklady na toto opatření se pohybují v jednotkách milionů korun,“ říká Barbora Peterová, mluvčí ČEPS.
