Automobilka koncem dubna oznámila, že navzdory rekordní ztrátě hodlá dvanácti současným a bývalým členům představenstva za loňský rok vyplatit celkem 63,24 milionu eur (1,7 miliardy korun). Firma sice členům představenstva zrušila malou část bonusů, i tu jim ale později doplatí v případě, že budou splněna určitá kritéria.
Witter svým dopisem reagoval na Hohnovy výzvy ke zlepšení výkonnosti a vytvoření nové řídicí struktury Volkswagenu. Hohn mimo jiné ostře kritizoval vysoké odměny vedoucích pracovníků i neustálý růst mzdových nákladů. Manažeři automobilky jsou podle něj „odměňováni za selhání“ a „odměny zaměstnanců a vedení jsou stále do extrémní míry upřednostňovány před zisky akcionářů“.
Podle Wittera není pochyb o tom, že se finanční výkonnost Volkswagenu musí zlepšit. „V mnoha bodech se (s Hohnem) shodujeme. Volkswagen může a měl by být nejziskovějším podnikem v automobilovém světě,“ napsal Witter. Dodal, že automobilka plánuje úpravu systému odměňování vedoucích pracovníků v rámci celkové revize své strategie.
V současném systému tvoří celkový příjem manažerů VW pevná mzda a dva variabilní bonusy. Jeden je založen na osobní výkonnosti a druhý na dlouhodobé výkonnosti podniku.
Bonus za udržování statu quo
Podle Hohna by sice první z těchto bonusů měl být vyplácen za „mimořádnou osobní výkonnost“, ve skutečnosti je však rutinním způsobem rozděluje dozorčí rada, které dominují zástupci zaměstnanců. Tento systém prý „naznačuje, že starý řídicí tým věděl, že bude dostávat spoustu peněz za pouhé ochraňování pracovních míst a zvyšování mezd“.
Minulý týden Volkswagen oznámil, že jeho řadoví němečtí zaměstnanci dostanou za loňský rok prémii 3950 eur (107 tisíc korun). Kvůli krizi vyvolané skandálem s obcházením testů emisí naftových vozů to bude o třetinu méně, než kolik dostali za předešlý rok.
Volkswagen v loňském roce kvůli nákladům spojeným se skandálem prodělal 1,6 miliardy eur (přes 43 miliard korun), což představuje nejvyšší celoroční ztrátu v jeho historii.
Volkswagen loni přiznal, že do vozů s naftovými motory instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Aféra se po celém světě týká asi 11 milionů naftových aut, včetně asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.
