Církevní restituce má podle Sobotky řešit vládní tým, lidovci to odmítli

Křižovníci, kteří sídlí na pražském Křižovnickém náměstí, odhadují, že z původního majetku 5900 hektarů půdy dostanou maximálně polovinu.

Křižovníci, kteří sídlí na pražském Křižovnickém náměstí, odhadují, že z původního majetku 5900 hektarů půdy dostanou maximálně polovinu. Zdroj: E15 Petr Horky

Premiér Bohuslav Sobotka chce vytvořit vládní tým, který by pokračoval ve vyjednávání s církvemi po úterním krachu jednání expertních komisí. Jeho ustavení navrhne na příští koaliční radě. Lidovci to ale odmítli. V případě, že s církvemi k dohodě nedojde, považuje Sobotka za možné zdanit jim finanční náhrady vyplácené za nevydaný majetek.

Několikaměsíční vyjednávání zástupců církví s týmem sociální demokracie a hnutí ANO skončilo v úterý, aniž došlo k dohodě na úpravě církevních restitucí. Zástupci náboženských společností vyjádřili přesvědčení, že se nyní věc stává jednoznačně politickou diskusí o postavení církve ve společnosti, a měla by o ní proto jednat vláda.

Ministerský předseda s tím souhlasí. „Jednání s církvemi by podle mého názoru mělo nyní pokračovat již oficiálně na vládní úrovni. Na nejbližším jednání koaliční rady to navrhnu našim vládním partnerům, tak abychom mohli ustavit vládní vyjednávací tým,“ sdělil.

Bělobrádek se vznikem týmu nesouhlasí

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek ale se vznikem takového týmu nesouhlasí. „Nevidím k němu důvod, natož k naší účasti v něm. Když to nevyjednali stranicky, tak nevím, co si slibují,“ sdělil. Lidovci dlouhodobě změnu církevních restitucí odmítají a považují je za uzavřenou záležitost.

„Za nejlepší řešení stále pokládám dohodu s církvemi na tom, že se sníží objem finančních náhrad nebo odbourá inflační doložka, účelově se vymezí jejich použití tak, aby sloužily veřejně prospěšným účelům, zajistí se plná transparentnost nakládání s příspěvky státu církvím a popřípadě se zavede předkupní právo pro stát na vydávaný nemovitý majetek,“ uvedl a dodal, že je nutné dořešit i otázku areálu Pražského hradu.

Možnost zdanění finančních náhrad, o které v úterý mluvila místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, nepovažuje Sobotka za příliš aktuální. „Pokud jde o zrušení daňového osvobození finančních náhrad církvím, zůstává jako teoreticky a legislativně možná cesta do budoucna pro případ eventuální nedohody s církvemi. ČSSD nicméně stále upřednostňuje úpravu restitucí na základě dohody s církvemi,“ dodal.

Babiš by si dokázal zdanění představit

Předseda hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš řekl, že by si zdanění náhrad dokázal představit. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub poznamenal, že zástupci církví vyzvali vládu, aby další jednání probíhala na vládní úrovni - ne však již jednání o změně zákona. „Vyzýváme vládu, aby zahájila s církvemi účastnými na práci expertní komise jednání o kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi. Nikoli ale jednání o změně zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi,“ uvedl.

Církevní restituceCírkevní restituce | E15

Opírá se o argumentaci, které při úterním jednání církve předložily k výhradám členů komise za ČSSD a ANO. Církevní strana v nich podle nich námitky politiků k podobě zákona vyvrátila, nepovažují proto další jednání o změně parametrů zákona za možné. Chtějí jednat o tom, jakou roli mají církve a náboženské společnosti hrát v životě české společnosti a jak může třeba stát s církvemi spolupracovat v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství či kultury.

Církevní majetek za 75 miliard

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.