Průměrné měsíční nájemné v Praze se za pět let zvýšilo téměř o polovinu - nájemné stouplo z 214 korun za metr čtvereční v prvním pololetí roku 2014 na 307 korun v polovině letošního roku. Průměrný meziroční růst byl 7,3 procenta, největší nárůst byl v roce 2017, a to 12,5 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte, která vychází ze srovnání nabídkových cen na inzertních serverech a transakčních cen evidovaných katastrálním úřadem.
Z analýzy rovněž vyplývá, že tempo růstu bylo víceméně stejné u dražších i levnějších bytů. Tomu odpovídá i to, že ceny nájmů na sídlištích letos dosáhly zhruba úrovně cen na Novém Městě v roce 2014. Nejdražšími katastry z hlediska nájmů jsou Josefov, Malá Strana, Staré Město a Nové Město. Nejlevnější jsou naopak Šeberov, Benice či Kolovraty.
"Nízká nabídka a regulace na bankovním trhu generuje zvýšenou poptávku po nájemním bydlení a tato situace se týká celého města. Je třeba intenzivně pracovat na doplňování potřebného počtu bytů jak ze strany soukromých investorů, tak města, aby se nabídka nájemního bydlení rozšířila," uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09).
Analýza hodnotila také to, jaké faktory mají vliv na výši nájemného v dané lokalitě a na míru jeho růstu. Podle statistického srovnání je draží nájem v bytech, které mají větší množství pracovních míst v okruhu dvou kilometrů, vliv hraje i blízkost parků a umístnění v centru města. V případě výše nájmů i jejich růstu hraje roli počet nově dokončených bytů v dané lokalitě, což je ale pravděpodobně dáno vyššími nájmy v novostavbách.
Metropole se v posledních letech potýká s bytovou krizí a rostoucími cenami bydlení. Podle údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group zdražování nových bytů v Praze na konci září zrychlilo meziročně na 11,5 procenta. Mezičtvrtletně ceny vzrostly o 4,6 procenta na 106 713 korun za metr čtvereční. Počet prodaných bytů za tři čtvrtletí meziročně vzrostl o čtyři procenta na 3950.
Vedení města chce bytovou krizi řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jako je podpora družstevní výstavby či zastavení privatizací městských bytů. Ty by měly sloužit zejména sociálně slabším a pro město potřebným profesím, jako jsou zdravotníci či učitelé.
