Očekávaná vyvlastňovací vlna tak dorazila jako první právě do východních Čech. K výstavbě se u Hradce připravují dva úseky, z krajské metropole do Smiřic a pak dále k Jaroměři. Zatímco loni silničáři provedli deset vyvlastnění, a to především kvůli nemožnosti najít majitele, letos už podali 23 návrhů a dalších 31 čeká na uplynutí zákonné lhůty.
„Vlastníci s kupní cenou nesouhlasí. V nejhorším případě budeme vyvlastňovat i obecní pozemky, což by znamenalo dalších sedm návrhů,“ uvedla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.
Sami silničáři přitom z desítek vyvlastňovacích procesů radost nemají. Složitá administrativa zdržuje přípravu staveb a oddaluje jejich zprovoznění. Jinou možnost ale zákon nedává.
Dalším příkladem je dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi. Na několika kilometrech mezi Ševětínem a Borkem podepsalo kupní smlouvu z 37 obeslaných majitelů pouhých pět. Zbytek čeká vyvlastnění. Ještě horší je to u úseku Ševětín –Bošilec, kde silničáře odmítlo všech sedm oslovených majitelů, všichni skončili ve vyvlastňovacím řízení.
Důvod je jasný. Majitelé půdy měli podle původního zákona jistotu, že dostanou za metr čtvereční pod budoucí dálnicí – bez ohledu na odhad – minimálně sto korun. Podle novely zákona se však vykupuje podle odhadu, a za mnohem méně.
Na úseku D3 Ševětín–Bošilec přitom stát podle starých pravidel vykoupil vcelku hladce 85 procent pozemků. Za zbylých 15 procent může ale zaplatit jen cenu pole, tedy 12 až 15 korun za metr čtvereční. Nabídku sice může i zdvojnásobit, ale tím vlastníky neoslnil. Zvláště když sousedé už dostali několikanásobně více.
„Je to těžké a příští rok to bude zřejmě ještě horší. Očekáváme stovky vyvlastňovacích řízení,“ uvedl nedávno šéf ŘSD Pavel Kočica. Problémy pro příští rok se čekají například na jižní Moravě, kde místo dosavadních 400 korun mohou za metr čtvereční orné půdy nabízet pouhých 30 korun.
Za vše mohou poslanci, kteří byli vedeni snahou zlevnit české dálnice. Široký odpor majitelů pozemků ale předpokládal jen málokterý z nich, k nejhlasitějším odpůrcům novely patří například bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura.
