Češi budou během nadcházejícího předsednictví Radě EU vyjednávat o čipové soběstačnosti Evropy. Evropská komise navrhla na jaře takzvaný akt o čipech, kterým chce zvrátit poslední dekády vývoje polovodičů, ve kterém Evropa zaostala za USA a asijskými zeměmi. Soubor opatření musí projednat ještě Evropský parlament a členské státy. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil balíček za jednu z hlavních priorit své půlroční mise.
„Návrh nařízení o čipech je jednou ze stěžejních iniciativ Evropské unie současnosti. Je to zásadní krok pro zajištění strategické odolnosti, Evropa musí mít dostatek zdrojů energie, čipů, baterií a cloudu,“ řekl Síkela, podle něhož by návrh měl v první řadě posílit výrobní kapacity čipů v EU.
„Díky přechodu z výzkumu do výroby, podpoře vývoje v oblasti integrovaných obvodů a polovodičových součástek dokážeme předcházet podobným krizím v dodavatelském řetězci, jaké zažíváme v současné době,“ dodal Síkela, který bude už v červenci předsedat Radě pro konkurenceschopnost, v níž zasedají ministři odpovědní za vnitřní trh a průmysl.
Iniciativa přichází v době, kdy je už dávno jasné, že se moderní život bez čipů neobejde. Nejde přitom jen o počítače a telefony, bez čipů si lidé nevyperou oblečení v automatické pračce, nedojedou nikam autem ani nevychladí pivo v lednici. Když čipy chybějí, kvůli pandemii nebo válce na Ukrajině, citelně to ochromí řadu oborů, což dosvědčí zejména automobilky, kterým se kvůli nedostatku čipů vrší nedodělaná auta.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
