Nejbohatším zemím světa podle HDP na hlavu dominují evropské státy
- Která země má nejvyšší HDP na obyvatele?
- Kolik států z deseti tvoří evropské země?
- Mezi malými státy je jeden gigant.
Malé státy se silným finančním nebo těžařským sektorem. Právě takové země často dominují žebříčku zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Do elitní desítky nejbohatších zemí na hlavu se ale dostal i jeden ekonomický gigant. Podívejte se na žebříček sestavený podle dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) pro rok 2026.
10. Macao
HDP na hlavu: 76,45 tisíce USD
Základem prosperity Macaa je unikátní postavení v rámci celé Číny. Tato správní oblast se 700 tisíci obyvateli je totiž jediným místem v Číně, kde je legální provozovat kasina. Díky tomu se z Macaa stalo centrum hazardního průmyslu pro celou Asii a každoročně sem míří desítky milionů návštěvníků především z Číny a Hongkongu. Sektor služeb vytváří naprostou většinu místního hospodářství a kasina spolu s luxusními hotely, restauracemi a obchodními centry generují značnou část ekonomického výkonu i veřejných příjmů.
Přesto si Macao uvědomuje, že závislost na hazardu představuje dlouhodobé riziko. Proto se úřady snaží podporovat diverzifikaci ekonomiky prostřednictvím rozvoje kongresové turistiky, kulturních akcí, zdravotnických služeb, finančních aktivit a spolupráce se sousední zónou Hengqin v provincii Kuang-tung. Vláda ve své strategii pro rok 2026 označila za jednu z hlavních priorit právě ekonomickou diverzifikaci a rozvoj nových odvětví vedle tradičního hazardního byznysu.
9. Nizozemsko
HDP na hlavu: 79,92 tisíce USD
Evropa má v tomto žebříčku hned několik zástupců. Do desítky se letos dostalo také Nizozemsko. Země je branou na evropský trh a její přístav v Rotterdamu představuje klíčový uzel pro obchod mezi Evropou a zbytkem světa. Vedle dopravy a logistiky patří mezi pilíře nizozemského hospodářství také finanční služby a stále významnější technologický sektor. Nizozemsko je domovem společnosti ASML, jediného výrobce nejpokročilejších strojů pro výrobu čipů na světě, což mu zajišťuje strategickou pozici v globálním polovodičovém průmyslu.
Země zároveň přitahuje řadu nadnárodních firem díky kvalitní infrastruktuře, vzdělané pracovní síle a stabilnímu podnikatelskému prostředí. Síla ekonomiky se opírá také o vysokou produktivitu práce, exportní orientaci a schopnost vytvářet produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou. V dalších letech však bude čelit několika výzvám. Evropská komise upozorňuje na přetíženou energetickou síť, nedostatek pracovních sil, komplikované povolovací procesy a problémy na trhu bydlení, které začínají brzdit nové investice.
8. Dánsko
Dánsko dodnes těží z významné role námořní dopravy a obchodu. Dánská společnost Maersk patří mezi největší lodní dopravce na světě. Významné postavení si země udržuje také v zemědělství a potravinářství, kde je velkým exportérem mléčných výrobků, masa či potravinářských technologií. V posledních letech se však symbolem dánského hospodářského úspěchu stal především farmaceutický průmysl.
Společnost Novo Nordisk se díky lékům na cukrovku a obezitu zařadila mezi nejhodnotnější firmy Evropy a významně přispěla k růstu exportu i celé ekonomiky. Význam farmaceutického sektoru je natolik velký, že jeho výsledky mají měřitelný dopad na růst celého hospodářství i kurz dánské koruny. Vedle toho Dánsko těží z kvalitního vzdělávacího systému nebo vysoké zaměstnanosti. Silné veřejné finance a vysoká míra digitalizace navíc vytvářejí prostor pro další investice do moderních technologií a inovací.
7. USA
Většina zemí v tomto srovnání těží z malého počtu obyvatel. To se ovšem nedá říct o USA s 340 miliony obyvatel. Ekonomika Spojených států se opírá o technologie, finance, průmysl, energetiku i spotřebitelský trh. Firmy jako Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Nvidia či Tesla patří mezi nejhodnotnější společnosti na světě. Silnou pozici si země udržuje také ve finančních službách, kde New York představuje jedno z nejvýznamnějších center globálního kapitálu.
V posledních letech se hlavním motorem amerického růstu staly investice do umělé inteligence a polovodičů. Země těží z dominantního postavení svých technologických firem a z mimořádně silného výzkumného a univerzitního zázemí. Významnou výhodou zůstává i postavení dolaru jako hlavní světové rezervní měny, což Spojeným státům usnadňuje financování vysokých rozpočtových schodků. Právě rostoucí veřejný dluh ale představuje jednu z největších dlouhodobých výzev americké ekonomiky. Vedle toho se diskutuje také o vysokých cenách bydlení, rostoucích sociálních rozdílech nebo obchodním napětí s Čínou.
6. Norsko
Norsko patří mezi nejbohatší země světa především díky mimořádnému přírodnímu bohatství a způsobu, jakým s ním dokázalo naložit. Zlomovým okamžikem bylo objevení rozsáhlých ložisek ropy a zemního plynu v Severním moři na konci šedesátých let minulého století. Dnes je Norsko jedním z nejvýznamnějších energetických exportérů světa a po omezení dodávek z Ruska se stalo hlavním dodavatelem zemního plynu pro Evropu.
Příjmy z těžby přitom vláda dlouhodobě nevyužívá pouze na běžné výdaje, ale ukládá je do státního investičního fondu. Ten je dnes největším státním fondem na světě a vlastní podíly v tisících společnostech napříč globální ekonomikou. Přestože fosilní paliva zůstávají klíčovým zdrojem bohatství, Norsko se řadu let připravuje na budoucnost, v níž bude role ropy a plynu postupně klesat. Země masivně investuje do obnovitelných zdrojů energie, bateriových technologií, zachycování uhlíku a rozvoje vodíkového hospodářství. Norské firmy patří mezi světové lídry v oblasti offshore technologií, které nacházejí využití nejen při těžbě ropy, ale stále více také při budování větrných elektráren na moři.
5. Singapur
Ještě v šedesátých letech šlo o malý přístavní stát bez významných přírodních zdrojů, dnes ale Singapur patří mezi nejbohatší ekonomiky světa. Jeho úspěch stojí na strategické poloze mezi Indií a Čínou, díky níž se stal jedním z nejdůležitějších obchodních a logistických uzlů planety. Singapurský přístav dlouhodobě patří mezi nejvytíženější na světě a městský stát zároveň funguje jako finanční centrum celé jihovýchodní Asie.
V posledních letech se Singapur snaží upevnit svou pozici jednoho z globálních center digitální ekonomiky a umělé inteligence. Země masivně investuje do datových center, výzkumu, automatizace a pokročilé výroby čipů, které jsou stále důležitější součástí světové ekonomiky. Silnou stránkou Singapuru zůstává schopnost rychle reagovat na technologické změny a přitahovat talentované pracovníky z celého světa. Současně však jeho otevřenost představuje i určitou zranitelnost. Ekonomika je mimořádně závislá na mezinárodním obchodu, globálních dodavatelských řetězcích a vývoji světové ekonomiky. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou nebo případné zpomalení globálního růstu proto mohou mít na Singapur citelnější dopad než na větší a uzavřenější ekonomiky.
4. Island
Ostrovní země s necelými 400 tisíci obyvateli dokázala využít své geografické podmínky a vybudovat jednu z nejvyspělejších ekonomik světa. Tradičním pilířem islandského hospodářství je rybolov a zpracování ryb, které stále patří mezi nejvýznamnější exportní odvětví země. Neméně důležitou roli ale hraje energie. Island disponuje mimořádně bohatými geotermálními a vodními zdroji, díky nimž vyrábí prakticky veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Levná energie umožnila rozvoj energeticky náročných odvětví, především výroby hliníku, která se stala významnou součástí exportu.
V uplynulých dvou dekádách se také na Islandu úspěšně rozvíjí cestovní ruch. Země láká návštěvníky na unikátní přírodu, ledovce, sopky i geotermální prameny. Proto už dnes turistika vytváří významnou část příjmů celé ekonomiky. Přesto zůstává islandská ekonomika poměrně citlivá na vnější šoky. Malý domácí trh znamená vysokou závislost na exportu a cestovním ruchu, což se naplno ukázalo během finanční krize v roce 2008 i během koronavirové pandemie. Významným tématem zůstává také nedostatek pracovních sil a tlak na infrastrukturu způsobený rostoucím počtem turistů.
3. Švýcarsko
Švýcarsko si udržuje pověst jedné z nejbohatších a nejstabilnějších zemí světa už desítky let. Jeho hospodářský úspěch stojí na kombinaci kvalitních institucí, politické neutrality, špičkového vzdělávání a orientace na odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Země je jedním z nejvýznamnějších finančních center planety a její bankovní sektor spravuje majetek klientů z celého světa. Vedle financí hrají klíčovou roli také farmaceutický průmysl, biotechnologie, přesné strojírenství a výroba luxusního zboží. K prosperitě přispívá také silný švýcarský frank, jenž je v obdobích nejistoty považován za jednu z nejbezpečnějších světových měn.
Ekonomická síla země je stále více spojena s výzkumem, inovacemi a technologickým rozvojem. Švýcarsko pravidelně obsazuje přední příčky světových žebříčků konkurenceschopnosti a inovací a jeho univerzity a výzkumné instituce patří mezi nejlepší na světě. Vysoké investice do vědy pomáhají rozvíjet zejména farmaceutický sektor, zdravotnické technologie nebo pokročilou výrobu. Na druhé straně se země nevyhýbá ani problémům. Silný frank sice chrání kupní sílu obyvatel, ale současně komplikuje situaci exportérům, jejichž výrobky jsou na zahraničních trzích dražší. Výzvou je také stárnutí populace a rostoucí tlak na zdravotní a sociální systém.
2. Irsko
Irsko se v jednu z nejbohatších zemí světa proměnilo během posledních desetiletí. Klíčem k tomuto úspěchu bylo vytvoření mimořádně atraktivního prostředí pro zahraniční investory. Nízká sazba korporátní daně, členství v Evropské unii a kvalifikovaná pracovní síla přilákaly do země technologické giganty jako Google, Microsoft, Apple, Meta, Pfizer nebo Johnson & Johnson. Právě export digitálních služeb, softwaru a farmaceutických výrobků dnes tvoří páteř irského hospodářství. Přítomnost globálních korporací výrazně zvýšila produktivitu ekonomiky, zaměstnanost i příjmy státního rozpočtu.
Za mimořádně vysokými čísly se ale skrývá i určitá zranitelnost. Irská ekonomika je do značné míry závislá na rozhodnutích relativně malého počtu nadnárodních společností, jejichž účetní operace a přesuny duševního vlastnictví výrazně ovlivňují statistiky hospodářského výkonu. V posledních letech proto Dublin pečlivě sleduje globální daňovou reformu OECD i hospodářskou politiku Spojených států, odkud pochází většina nejvýznamnějších investorů. Země zároveň investuje rekordní částky do infrastruktury, bydlení a energetiky, protože rychlý ekonomický růst začíná narážet na nedostatek bytů, přetížené veřejné služby a nedostatek pracovní síly.
1. Lucembursko
Nejbohatší zemí světa podle HDP na obyvatele zůstává Lucembursko. Země s necelými 700 tisíci obyvateli dokázala během druhé poloviny dvacátého století projít transformací z ekonomiky založené na výrobě oceli na jedno z nejvýznamnějších finančních center světa. Dnes zde sídlí stovky bank, investičních fondů a finančních institucí, které obsluhují klienty z celé Evropy i dalších částí světa. Země těží z politické stability, předvídatelného právního prostředí a výhodné polohy mezi Německem, Francií a Belgií.
Na mimořádně vysokém HDP na obyvatele se podílí i skutečnost, že do Lucemburska každý den dojíždějí za prací desetitisíce lidí z okolních zemí, kteří vytvářejí ekonomickou hodnotu započítanou do lucemburského HDP, aniž by byli součástí domácí populace. V posledních letech se Lucembursko snaží svou ekonomiku dále diverzifikovat a posílit postavení v nových technologických oborech. Významné investice směřují do fintechu, kybernetické bezpečnosti, datových služeb a také do kosmického průmyslu, který se stal jednou z vlajkových lodí hospodářské strategie země. Výzvou zůstávají extrémně vysoké ceny bydlení a další vysoké náklady na život, které patří k nejvyšším v Evropě.
