Zelenina i nájmy. Tyto věci zdražily nejvíc od začátku roku
- Co zdražilo nejvíce od začátku roku?
- O kolik zdražily pohonné hmoty?
- Na co všechno mělo jejich zdražení bezprostřední vliv?
Inflace v Česku dosáhla v květnu meziročně 2,1 procenta. Co ji ale žene nahoru? Podívejte se na žebříček deseti komodit a služeb, které podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražily nejvíce od začátku letošního roku.
10. Ubytovací služby
Zatímco celková inflace se meziročně pohybuje nad dvěma procenty, prvních několik položek v tomto žebříčku zdražilo od začátku roku o více než čtyři procenta. V případě ubytovacích služeb, které zdražily o 4,1 procenta, jde o pokračování dlouhodobého trendu. ČSÚ je ve zprávách o inflaci opakovaně uvádí mezi položkami, které letos přispívají k růstu cen služeb.
Za zdražováním stojí kombinace rostoucích nákladů a stále silné poptávky po cestování. Hotely, penziony i další poskytovatelé ubytování se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků a rostoucími mzdovými náklady, které představují významnou část jejich výdajů. Zároveň pokračuje návrat domácích i zahraničních turistů, což provozovatelům umožňuje promítat vyšší náklady do ceníků bez výraznějšího poklesu zájmu.
9.–7. Rekreační služby
Organizované zájezdy, pobyty a služby cestovních kanceláří jsou se zdražením 4,4 procenta od začátku roku další v pořadí. V případě rekreačních služeb zdražování také navazuje na dlouhodobý trend. Roli sehrává i blížící se letní sezona, kdy tradičně roste zájem domácností o dovolené a volnočasové pobyty.
Za vyššími cenami pak stojí především rostoucí náklady poskytovatelů služeb. Cestovní kanceláře, provozovatelé rekreačních areálů i organizátoři pobytů se rovněž potýkají s vyššími mzdovými náklady, dražší dopravou i náklady na energie a ubytování, které následně promítají do konečných cen. Významný vliv má také silná poptávka. Češi po období vysoké inflace opět více utrácejí za zážitky a cestování, což cestovním kancelářím poskytuje větší prostor ke zdražování.
9.–7. Tabák
Stejnou měrou od začátku roku zdražily také cigarety a další tabákové výrobky. Nejde o překvapivý vývoj. U tabákových výrobků se ceny často mění skokově na přelomu roku, kdy výrobci a prodejci promítají do ceníků změny daňových sazeb. Právě tabák patří mezi položky, jejichž cenový vývoj je ve srovnání s běžným zbožím výrazně ovlivněn rozhodnutími státu.
Hlavním důvodem letošního zdražení je pokračující růst spotřební daně z tabákových výrobků. Vyšší daň, která dané výrobky prodražuje, má za cíl jednak zvýšit příjmy státního rozpočtu a jednak omezovat spotřebu tabáku. Vyšší daň se postupně promítá do koncových cen cigaret, doutníků i dalších tabákových výrobků. Vedle toho se na výsledné ceně podílejí také rostoucí náklady výrobců a distributorů, například na dopravu, mzdy nebo obalové materiály.
9.–7. Zelenina, luštěniny, brambory
Domácnostem se letos na jaře prodražily také nákupy zeleniny, luštěnin nebo brambor. Na rozdíl od řady jiných položek spotřebního koše však za růstem nestojí pouze inflace, ale také výrazná sezonnost. První měsíce roku bývají tradičně obdobím, kdy je nabídka domácí zeleniny omezená a obchodníci ve větší míře spoléhají na dovoz nebo na uskladněnou produkci z předchozí sklizně.
Právě v tomto období bývají ceny mnoha druhů zeleniny vyšší než během hlavní sklizňové sezony. Do konce roku se tak dá očekávat, že bude tato položka zlevňovat. Zatímco za zeleninu si lidé v obchodech od začátku roku připlatili, za máslo, trvanlivé mléko a další mléčné výrobky naopak ušetřili, protože tyto položky výrazně zlevňovaly.
6. Nájmy za bydlení
Dostupné bydlení se stává pro řadu Čechů stále větší výzvou. Nájemné vzrostlo od prosince 2025 do května letošního roku o 4,5 procenta a navázalo na několikaletý trend zdražování, který je patrný zejména ve větších městech. Na rozdíl od cen potravin nebo energií jde o položku, jejíž růst bývá pozvolný, ale velmi vytrvalý. ČSÚ nájemné opakovaně zmiňoval mezi faktory, které přispívaly k růstu cen v oddílu bydlení, a jeho zdražování pokračovalo i v prvních měsících roku 2026.
Za růstem nájemného stojí především dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Výstavba nových bytů v Česku stále nestačí pokrývat zájem domácností, zatímco část lidí kvůli vysokým cenám nemovitostí nebo stále relativně drahým hypotékám zůstává na nájemním trhu déle než v minulosti. Majitelé bytů navíc do nájmů promítají vyšší náklady na údržbu, opravy či správu nemovitostí. Výsledkem je situace, kdy nájemné roste i v období, kdy se celková inflace drží poblíž dvouprocentního cíle České národní banky.
5. Kulturní služby
O více než pět procent zdražily od začátku roku návštěvy kina, divadla nebo koncerty. Jde o jednu z nejrychleji zdražujících služeb letošního roku, přičemž růst cen navazuje na trend patrný už v předchozích letech, kdy kulturní instituce postupně upravovaly své ceníky po období vysoké inflace.
Kulturní sektor je přitom silně závislý na lidské práci, a proto citlivě reaguje na růst mezd. Organizátoři akcí, divadla nebo provozovatelé kulturních zařízení se potýkají s vyššími náklady na zaměstnance, pronájmy prostor, technické zabezpečení i energie. Domácnosti po letech omezení a vysoké inflace opět více utrácejí za zážitky a volnočasové aktivity, což kulturním institucím umožňuje promítat vyšší náklady do cen vstupenek.
4. Přepravní a poštovní služby
Každodenní život významně ovlivnily vysoké ceny pohonných hmot, které zdražily některé přímo navázané služby. Cesta vlakem, autobusem, ale také odesílání zásilek od začátku roku zdražily o šest procent. Právě pohonné hmoty letos patří k nejrychleji zdražujícím položkám spotřebního koše, když od začátku roku vzrostly o více než deset procent.
Nejsou to ale jen ceny benzinu a nafty, které se mohou promítat do přepravních služeb. Dopravci i logistické firmy se v posledních letech potýkají s rostoucími mzdami řidičů, strojvedoucích, kurýrů a dalších pracovníků, zatímco vyšší zůstávají také náklady na údržbu vozidel, náhradní díly nebo informační systémy. Do cen se promítají rovněž investice do modernizace vozového parku a tlak na ekologičtější provoz.
3. Zboží dlouhodobé spotřeby pro rekreaci
Třetí nejvíce zdražující kategorií je zboží dlouhodobé spotřeby pro rekreaci. Za tímto záhadným názvem se skrývá například sportovní vybavení, hudební nástroje, fotoaparáty a další výrobky určené pro trávení volného času. Od začátku roku tyto položky zdražily podle ČSÚ o 6,8 procenta.
Za zdražením stojí kombinace vyšších výrobních nákladů a rostoucí poptávky. Řada výrobků v této kategorii se dováží ze zahraničí a jejich ceny proto ovlivňují náklady na výrobu, dopravu i vývoj na mezinárodních trzích. Současně se zvyšuje zájem domácností o aktivní trávení volného času, cestování a sportovní aktivity, což podporuje poptávku po vybavení pro rekreaci.
2. Provoz osobních dopravních prostředků
Drahé pohonné hmoty mají dopad na další položku, kterou ČSÚ sleduje. Provozování osobního auta od začátku roku zdražilo o více než osm procent. Vyšší výdaje řidičů ale nejsou způsobené pouze tankováním, ale také dalšími každodenními starostmi okolo aut, ať jde například o servis a opravy, náhradní díly, pneumatiky, mytí vozidel nebo některé další provozní služby.
Například za zdražením servisů stojí především rostoucí náklady nejen na mzdy, ale i na zboží od dodavatelů automobilových dílů. Servisní firmy se potýkají s vyššími mzdami mechaniků, dražšími nájmy i rostoucími cenami technologií potřebných pro údržbu moderních vozidel. Moderní automobily navíc obsahují stále složitější elektroniku a bezpečnostní systémy, což prodražuje opravy i běžnou údržbu.
1. Pohonné hmoty
Žebříček ovšem nepřekvapivě ovládly pohonné hmoty. Nejvýraznější skok přišel v březnu, kdy podle ČSÚ ceny pohonných hmot meziměsíčně vzrostly o 19,4 procenta a staly se hlavním důvodem růstu cen v oddílu doprava. Ceny benzinu i nafty na totemech čerpacích stanic přesáhly hranici 40 korun za litr.
Ceny pohonných hmot reagovaly na růst cen ropy, který vyvolal útok USA na Írán a následně několikaměsíční uzavření Hormuzského průlivu, jedné z důležitých dopravních tepen pro světový obchod s ropou. Pohonné hmoty tak zaznamenaly výrazné zdražení, které vedlo evropské státy včetně Česka k opatřením na zmírnění růstu cen.
