Hasenkopf, kterého hradní kancléř Vratislav Mynář před několika dny v deníku Právo označil za jednoho z autorů amnestie, připustil, že první verzi vypracoval sám, konečná podoba amnestie však prý byla zcela jiná. Fakt, že na amnestii pracovalo ministerstvo spravedlnosti, podle něj potvrzoval text amnestie, který očividně připravoval odborník. „Bylo vidět, že to psal právník, který nemíchá hrušky s jablkama, mělo to štábní kulturu. Potom to někdo - zřejmě už na Hradě - upravil, udělal z abolice článek dva, čímž z toho udělal guláš,“ uvedl právník.
Ministr spravedlnosti Blažek ovšem tvrzení, že amnestii připravil jeho úřad, popřel. „Je to absolutní lež,“ řekl Radiožurnálu. „Hrátky všech bývalých či současných pracovníků Hradu o autorství amnestie mě pouze rozesmívají. K amnestii a její přípravě jsem už od 1. ledna říkal spoustu věcí, a nemám na tom vůbec co měnit,“ doplnil.
Hasenkopf odmítl potvrdit či vyvrátit, že autorem textu byl státní zástupce Zdeněk Koudelka, který tehdy působil na ministerstvu spravedlnosti. Tuto informaci nedávno přinesly Lidové noviny.
„Je zřejmé, že ministerstvo spravedlnosti sledovalo dva cíle: ulevit přeplněným věznicím a zbavit justici starých případů, které ji léta zatěžují. Chtělo mít zkrátka čistý stůl,“ řekl Hasenkopf. Na Hradě se podle něj dělaly už jenom menší úpravy finálního textu.
„Mohu doložit, že ještě dva týdny před vyhlášením amnestie jsem doporučoval vypustit například bod, podle něhož se zahlazují některé zmínky o trestech v trestním rejstříku,“ dodal Hasenkopf.
Kancléř Mlynář v rozhovoru pro Právo za autory amnestie vedle Hasenkopfa označil také bývalého hradního vicekancléře Petra Hájka a exšéfa politického odboru Hradu Ladislava Jakla, oba to však odmítli. Mynář také řekl, že s Hasenkopfem na Hradě dál nepočítá. Hasenkopf ale upozornil, že výpověď do dnešního dne nedostal.
Aboliční článek zrušil obvinění mimo jiné u kauz Progres Invest a H-System. Tyto a další případy nyní na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana přezkoumá ještě Nejvyšší soud.
