„Předmětem zakázky je uzavření rámcové smlouvy na sedm let, přičemž nasazení našich jednotek není možné dopředu předjímat. To znamená, že poskytnutí služeb strategické přepravy se může nebo nemusí uskutečnit nebo se může uskutečnit jen částečně,“ vysvětlil mluvčí rezortu Jan Pejšek.
Ať už nastane ta či ona varianta, je třeba mít připravené kapacity nejen pro přepravu vojáků, ale i těžké techniky, jako jsou například obrněné transportéry Pandur. A pokud tato nutnost v příštích sedmi letech nevznikne, nezaplatí ministerstvo ani korunu.
Rychlost především
Mluvčí připomněl, že využití rámcové smlouvy by nastalo až v okamžiku vyčerpání veškerých možností, které nabízí vlastní letouny CASA a Airbus. Tady je však nutné počítat s limity. Prvně jmenované stroje doletí jen na kratší vzdálenost, ty druhé zase slouží výhradně k přepravě osob. „Vedle toho ještě existuje možnost přepravy zajišťované na základě stávajících mezinárodních smluv a dohod, jako jsou alianční programy,“ dodal Pejšek.
Na rozdíl od mezinárodních operací, kde armáda působila, znamená poskytnutí vojáků silám rychlé reakce přepravit je za několik málo dnů až na vzdálenost 15 tisíc kilometrů. Může jít o leteckou, silniční, železniční i námořní přepravu. „Hlavně ale jde o velice krátkou lhůtu, takže nelze vypisovat tendr až ve chvíli, kdy nás spojenci osloví,“ uzavřel Pejšek.
O vyslání vojsk do operací sil rychlé reakce rozhoduje vláda a parlament. V případě plnění zakázky bude hrazena mimo rozpočet rezortu obrany.