Zlaté pravidlo americké či britské armády přitom hovoří o tom, že povinné neboli mandatorní výdaje mohou spolknout nejvýše polovinu prostředků, aby na provoz zůstalo 30 a na investice 20 procent rozpočtu. Tuto proporci už řadu let nedodržuje Belgie a Portugalsko, které byly ještě donedávna dávány Česku za odstrašující příklad. V posledních letech se k nim přidalo i Slovensko a Maďarsko.
„Krátkodobě, tedy jeden až dva roky, to lze jako krizové řešení související s celkovou ekonomickou situací akceptovat. Kdyby to ale trvalo déle, bude to mít dalekosáhlé dopady na výcvik a modernizaci,“ uvedl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Červená kontrolka začala blikat už loni, kdy mandatorní výdaje dosáhly 52 procent. Další, tentokrát už dramatické zvýšení na více než 58 procent následuje letos. A nezastaví se ani příští rok. Tyto informace deníku E15 potvrdilo tiskové oddělení ministerstva obrany.
Z jeho reakce vyplývá, že hlavní příčinou – vedle škrtů plynoucích z vládních úspor – jsou rostoucí sociální dávky a důchody. Ty letos pohltí 6,8 miliardy korun, napřesrok už téměř sedm miliard. Ze 42 miliard, s nimiž bude rezort v roce 2013 hospodařit, ukrojí mandatorní výdaje dohromady 25 miliard.
„Vzhledem ke klesajícímu rozpočtu v posledních letech na straně jedné a snaze zachovat reálné příjmy vojáků na straně druhé se v současné době připravuje návrh restrukturalizačních opatření, který projedná vláda,“ uvedl bez dalších podrobností Vladimír Lukovský z tiskového oddělení.
Cílem navrhovaných kroků bude podle něho zastavit růst mandatorních výdajů a uvolnit další zdroje pro rozvoj armády.
Podle Šedivého by se mělo v současnosti ministerstvo snažit udržet perspektivní vojáky a civilní zaměstnance. „To je v této kritické situaci prvořadý úkol. Po odeznění hospodářských problémů pak bude nutné zvýšit rozpočet,“ dodal.
Armáda prodává letiště i kasárna
Vedení rezortu obrany už dva roky varuje, že pokud mají ozbrojené síly plnit své současné úkoly, které vyplývají z národní vojenské strategie, ústavních povinností a spojeneckých závazků vůči NATO, jsou z finančního hlediska na absolutní hraně možností.
