S politickou situací je spokojeno jen osm procent dotázaných. Takový stav nastával podle STEM vždy v době vážné vládní krize. Na počátku roku 1998 před vytvořením přechodné úřednické vlády bylo spokojeno deset procent lidí. V době opoziční smlouvy a vzniku hnutí Děkujeme, odejděte na přelomu let 1999 a 2000 to bylo jen sedm procent. Při pádu kabinetu Stanislava Grosse na jaře 2005 evidovala agentura osm procent spokojených, stejně jako po patovém výsledku voleb v roce 2006 a následném bezvládí.
S velkou dávkou skepse hodnotí Češi i vývoj situace do budoucna. Podle 55 procent z nich se vyvíjí nesprávným směrem, podle 37 procent nesměřuje nikam. Ve vývoj správným směrem věří opět jen osm procent lidí. Je to historicky vůbec nejhorší poměr od roku 1995, kdy agentura STEM začala tuto otázku pokládat.
Přes krajní nespokojenost s politickou situací a velmi špatný výhled do budoucna se nemění spokojenost lidí s vlastním životem. Kladně ho hodnotí 65 procent Čechů. Tento počet doznává od vzniku ČR jen minimálních změn. Těsně nad hranici 60 procent se snížil v letech 1998-2000, tedy v době politické krize před vytvořením úřednické vlády a v době opoziční smlouvy.
„Míra nespokojenosti s politickou situací a skepse v hodnocení vývoje do budoucna jsou tak velké, že se netýkají zdaleka jen věčných nespokojenců. S politickou situací je nespokojeno i 90 procent lidí, kteří jsou celkově se svým životem spokojeni, a pouze 13 procent z těchto lidí se domnívá, že se situace v Česku vyvíjí správným směrem,“ uvedla agentura.
