Armáda chystá vyslání důstojníka specializovaného na logistiku, který by měl na Ukrajině působit dva roky. „Podle potřeby se ale jeho mise může zkrátit, nebo prodloužit,“ doplnil k tomu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Jeho vyslání podle něj oznámí ministr obrany Martin Stropnický na nadcházejícím summitu Severoatlantické aliance ve Walesu.
V Kyjevě mezitím už působí expert ministerstva vnitra na informační bezpečnost. „Po dobu jednoho roku bude v rámci své pracovní náplně spolupracovat s představiteli exekutivy, správními úřady a dalšími relevantními strukturami při reformě a stabilizaci bezpečnostního sektoru,“ uvedl tiskový odbor ministerstva.
Vysílání zahraničních odborníků podle vnitra souvisí se snahou mezinárodního společenství o stabilizaci situace na neklidné Ukrajině. Styčná kancelář NATO v Kyjevě vznikla v roce 1999 a jejím cílem je rozvíjet spolupráci mezi NATO a ukrajinskými úřady v otázkách národní a regionální bezpečnosti. V reakci na dramatický vývoj v postsovětské republice se aliance letos v dubnu dohodla s Kyjevem na jejím posílení. Osazenstvo kanceláře totiž původně tvořilo jen 16 lidí.
Podpora Pobaltí
Kvůli napjaté situaci na východě Evropy Česko podporuje také spojence v Pobaltí, zneklidněném kroky Ruska na Ukrajině. Podle ministerstva obrany tam armáda chystá vyslání čety s přenosnými protiletadlovými raketovými komplety RBS-70. Celkem 70 vojáků by mělo v listopadu cvičit se svými litevskými kolegy. V rámci dlouhodobého aliančního cvičení Baltic Eye už nyní létají každý měsíc na několik dnů do Pobaltí také dva české letouny L-159 a účastní se tam výcviku leteckých návodčích.
„V případě potřeby jsme připraveni tento výcvik zintenzivnit a případně zvýšit i počet letounů zapojených do cvičení,“ poznamenal k tomu Pejšek. Česko také počítá s pokračování výpomoci s ochranou vzdušného prostoru Islandu nebo pobaltských republik, tedy členů NATO, které nemají vlastní letectvo. Nad Islandem mají české stíhačky Jas 39-Gripen hlídkovat už od podzimu celkem devět týdnů.
