Letošní počet zadržených uprchlíků už překonal číslo za celý loňský rok, kdy bylo v Česku chyceno 4822 nelegálně pobývajících cizinců. Podle Rendlové se situace vyvíjela tak, že do května bylo za měsíc průměrně odhaleno 400 až 500 cizinců. Jejich počet se však postupně zvyšoval zejména kvůli migrační krizi, při které lidé prchají do Evropy zejména přes Maďarsko, Itálii či Řecko. Rekordním měsícem byl srpen, kdy bylo podle Rendlové zadrženo 1767 cizinců.
Téměř polovina letošních žádostí o azyl byla od občanů Ukrajiny, kteří tvoří dlouhodobě největší část žadatelů. Od ledna do konce září podali 527 žádostí, loni jich bylo 381. Poměrně velký nárůst zřejmě způsobili krajané, kterým české úřady letos udělily ve zrychleném řízení povolení k pobytu. Krajané se vrátili zpět do Česka, aby unikli před válkou.
Žadatelé z Karibiku
Druhou nejpočetnější skupinu tvořili občané Kuby se 114 žadateli o azyl, loni jich bylo 27. V souvislosti se současnou migrační vlnou se často hovoří o uprchlících ze Sýrie, kterých zatím letos o azyl v Česku požádalo 73, což je o 11 víc než před rokem. Čtvrtou nejpočetnější skupinou, která chce zůstat v Česku, jsou občané Vietnamu. Za celý loňský rok požádalo v Česku o mezinárodní ochranu 1156 lidí, což je jen o 41 více než za letošní tři čtvrtletí.
Z aktuálních informací ministerstva vnitra vyplývá, že v letošním roce získalo zatím azyl 46 lidí. Dalším 330 lidem byla udělena doplňková ochrana. V 649 případech azyl nebyl udělen nebo bylo řízení zastaveno. Dalších 573 žádostí bylo na konci září na ministerstvu vnitra k vyřízení.
Podle posledních údajů vnitra v Česku na konci srpna žilo přes 460 tisíc cizinců. Trvalý pobyt mělo přes 257 tisíc lidí, zbytek měl povolen pobyt přechodný.
Ivo T. Budil: Migrace je pro Evropu historická příležitost
