Závazky s původní splatností delší než jeden rok tvoří 74,1 procenta dluhových pasiv. „K růstu zahraničního zadlužení přispěl hlavně vývoj zahraničních závazků bankovního sektoru. Jejich nárůst souvisel především s růstem přijatých krátkodobých depozit od zahraničních bank a nebankovních klientů,“ uvedla centrální banka. Na bankovní sektor včetně ČNB připadá 23 procent zahraničního dluhu.
Zahraniční zadlužení vládního sektoru rostlo tím, jak zahraniční investoři nakupovali české vládní dluhopisy. Zahraniční závazky vládního sektoru mají na celkovém dluhu podíl 28,6 procenta.
Objem zahraničních závazků podnikového sektoru klesl vlivem snížení dluhů tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům. Zahraniční závazky podnikového sektoru zaujímají 48,4 procenta celkové zahraniční zadluženosti.
„Přírůstek zahraničního dluhu ve struktuře podle instrumentů byl patrný zejména v růstu podílu vkladů na úkor zastoupení ostatních instrumentů. Dluhopisy a půjčky jsou v nejvyšší míře používané instrumenty, 62,7 procenta zahraničního dluhu,“ uvedla ČNB.
Soukromý sektor se na dlouhodobé zahraniční zadluženosti podílí 46 procenty. Zbývajících 54 procent tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok, doplnila centrální banka.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, v prvním čtvrtletí klesl o 17 miliard korun na 1,887 bilionu korun. Poměr schodku investiční pozice k HDP v běžných cenách činí 49,3 procenta. V meziročním srovnání je schodek investiční pozice nižší o 2,7 miliardy korun.
