Návrh závěrů připravených pro dnešní schůzku ale uvádí, že země by měly své kapacity pro přijetí prvních uprchlíků oznámit už za týden, tedy 16. listopadu. Zdůrazněna v nich je také nutnost posílit vznik hotspotů tak, aby jejich systém pracoval do konce tohoto měsíce.
„Naši lidé v Řecku a v Itálii hlásí, že ten stav je naprosto tristní. V současné době ten systém není funkční,“ poznamenal při příchodu před novináři Chovanec. Přemístění podle něj není možné, protože migranti zatím nejsou v Řecku registrováni. V době, kdy do EU denně přicházejí tisíce lidí se zatím podařilo v rámci systému přesunout jen několik desítek osob.
Slovenského ministra Kaliňáka připravený návrh závěrů překvapil. „Je to mimořádná rada. A nic mimořádného jsem si tam nepřečetl,“ poznamenal. Ti, kdo návrh připravili, se podle něj zatím „nepotkali s realitou“. Také podle něj hotspoty v zásadě stále nefungují. „Na ostrově Lesbos je hotspot schopen odbavit deset migrantů denně,“ upozornil Kaliňák.
Česko už podle svého ministra vnitra oznámilo, že v příštím roce by mohlo přijmout asi 35 procent - podle Chovance přibližně 900 lidí - z celkového počtu migrantů, které by mělo za dva roky v rámci systému kvót převzít.
Migranti mají být nyní přerozdělováni jen z Řecka a z Itálie, celkem se program má za dva roky týkat 160 tisíc osob
Česko by mělo do roku 2017 přijmout a rozhodnout o žádosti o azyl celkem 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. „Ale bude to záviset na tom, zda se podaří systém hotspotů rozběhnout, zda to bude fungovat,“ upozornil Chovanec a připomněl, že Česko může případně z bezpečnostních důvodů také konkrétní osoby odmítnout.
Český ministr vnitra také upozornil, že návrh závěrů už připouští i možnost omezení migrantů na svobodě do doby, než budou registrováni. Návrh tuto variantu zmiňuje jako „poslední možnost“, jak zajistit spolupráci uprchlíků při snaze o jejich registraci.
Migranti mají být nyní přerozdělováni jen z Řecka a z Itálie, celkem se program má za dva roky týkat 160 tisíc osob. Existuje v něm však 54 tisíc neurčených míst, neboť Maďarsko se odmítlo stát třetí zemí, odkud by mohli být uprchlíci přesouváni jinam.
Švédsko už ale dalo najevo, že by země EU měly i jemu situaci ulehčit využitím právě této „rezervy“. Jak dnes při příchodu upozornil švédský ministr pro migraci Morgan Johannson, žádná země EU v posledních letech neudělala víc. „Ale i to, co Švédsko zvládne, má své hranice. Naše kapacity jsou vyčerpány,“ upozornil ministr.
Jeho země tak prý bude muset příchozím říkat, že není schopna zajistit například ubytování. „To se nám dosud nikdy nestalo, a tak jsme EU požádali o pomoc,“ vysvětlil švédský ministr.
Zahraniční tisk: Migrace otřásá německou vládou
