Překvapivě špatně si v průzkumu vedly i mnohé evropské demokracie s letitou firemní kulturou – ve Španělsku, Itálii či Řecku je prakticky nemožné získat alespoň minimum informací o společnostech. Naopak v čele žebříčku se umístila Česká republika, Albánie a Slovensko, „země s mnohem kratší historií demokratické vlády než mnohé další státy s nižším umístěním,“ upozorňují odborníci. Teprve na čtvrtém místě jsou USA. Až v červenci začne platit nová britská legislativa o transparentnosti firem, tak se Velká Británie posune na nejvyšší příčku před Česko.
Kde jsou nejpřístupnější informace o firmách
Překvapivý žebříček je možné vysvětlit i tím, že studie zkoumala formální možnosti rejstříků. Jejich skutečné naplňování už nebylo jejím předmětem, takže třeba skrývání vlastníků prostřednictvím anonymních akcií či pozdní odevzdávání výročních zpráv do rejstříků už nemohla postihnout.
Experti posuzovali několik různých hledisek. Zda je hledání dat o firmách zdarma a otevřené. Zda jsou tyto informace pod otevřenou licencí a volně šiřitelné. A zda jsou přístupné informace o vedení firmy, podílnících a základních výkazech, jako jsou třeba výroční zprávy.
Přístupnost českého obchodního rejstříku a dalších registrů tak vyšla ve srovnání jako jedna z nejlepších, byť otevřené licencování a možnost dalšího šíření těchto klíčových informací je v Česku minimální. Ale to je problém i mnoha dalších zemí, jak upozorňuje časopis Economist: „Jen velmi málo zemí poskytuje data s plně otevřenou licencí, která dovoluje vyšetřovatelům a aktivistům z vnějšku informace rozsekat, opět složit a použít podle svého.“
