„Co se týče dohody s koalicí ohledně samotného limitu, jsem velkým optimistou. Náročnější debata nás ale čeká o tom, co všechno bude do tohoto stropu zahrnuto a jakým způsobem a také kdo to bude kontrolovat,“ řekl včera deníku E15 Tejc.
„Důležitější než limit jsou kontrolní mechanismy a případné sankce,“ souhlasí předseda poslanecké frakce ODS Zbyněk Stanjura. Podle něj se má zamezit tomu, aby někdo tvrdil, že třeba na reklamu dostal devadesátiprocentní slevu.
U sankcí je třeba stanovit to, zda by byly volby neplatné, pokud by se ukázalo, že zvolený prezident utratil za kampaň více peněz, než mohl, anebo „čaroval s čísly“.
Seznam zájemců o prezidentský post se rozrůstá:
Dohoda mezi koalicí a opozicí o podobě „technické“ normy je klíčová, v opačném případě by se volby mohly odložit až o několik měsíců. Po odchodu Václava Klause z Hradu by pak jeho pravomoci dočasně převzali premiér a šéfka Poslanecké sněmovny.
Takový scénář ale podle Tejce není příliš reálný, protože na debatu a schválení prováděcího zákona mají podle něj obě parlamentní komory zhruba čtyři měsíce. Podobně jako před změnou ústavy bude i nyní jednat pracovní skupina koaličních a opozičních politiků. Zatím není jisté, zda v ní budou zastoupeni také komunisté. Předsedat by jí tentokrát neměl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), ale vicepremiérka za VV a šéfka legislativní rady vlády Karolína Peake.
Právě Peake ve středu navrhla, aby limity platily až pro příští přímou volbu hlavy státu v roce 2018. Zároveň je podle ní třeba dát jasná pravidla i financování politických stran. „První návrh je pro nás nepřijatelný, druhému se rozhodně nebráníme. Zastropovat lze už výdaje na letošní krajské a senátní volby,“ dodal Tejc.
