ČSSD vyslala dva zástupce do skupiny připravující dluhovou brzdu

Sociální demokraté do pracovní skupiny nominovali stínového ministra financí Jana Mládka a poslance Václava Votavu. „Moje představa je, že by se vláda měla seznámit i s úpravami v okolních zemích. Ale dluhová brzda nevyřeší problém veřejných rozpočtů, to zajistí pouze konkrétní opatření na příjmové i výdajové straně,“ upozornil Sobotka.

„V loňském roce jsem se obrátil na všechny předsedy parlamentních stran a požádal je o nominaci jejich zástupců do pracovní skupiny. Že sociální demokracie vyhověla mé žádosti, tak pro mě není žádné překvapení, protože jsem ji o to požádal,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Finanční ústavu, která by měla být touto dluhovou brzdou, prosazuje ODS. Mělo by se tak zabránit vládám v dalším zadlužování země. Ústavní zákon, k jehož přijetí je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách, má definovat rozpočtovou odpovědnost a zavázat každou vládu k politice, která neohrozí stabilitu veřejných financí. Vláda by sněmovně předkládala zprávu o rozpočtové strategii; pokud by ji poslanci dvakrát zamítli, kabinet by musel požádat o důvěru. Stejný krok by musel udělat, když by se čerpání veřejných financí výrazně odchýlilo od schváleného návrhu.

Podle Sobotky nynější vláda v boji se zadlužováním není úspěšná. „Máme pořád deficit přes 140 miliard korun, je to tedy velmi mírné přibrzdění. Ale strategie vlády není úspěšná a přibývá expertů, kteří na to upozorňují,“ uvedl. „Já se domnívám, že by se vláda měla přidat k iniciativě na zdanění finančních transakcí. Dříve nebo později zde také bude posílena daňová progrese, tak jak to navrhuje sociální demokracie. Určitě se také dostaneme k vyššímu zdanění firem,“ dodal šéf ČSSD.

Podle sociálních demokratů by se daňová progrese měla týkat příjmů nad 100 tisíc hrubého měsíčně. „Pokud se bavíme o zdanění hrubé mzdy, které se dnes v přepočtu pohybuje nad dvaceti procenty, tak podle našeho návrhu by se výše zdanění těchto příjmů pohybovala do 38 procent, řekl Sobotka.

Pokud jde o zdanění firem, má podle Sobotky skoro polovina zemí Evropské unie více sazeb pro právnické osoby. Zohledňují buď velikost firmy, nebo charakter právnické osoby. „Nechceme zatěžovat speciálně jen určitý sektor. Domníváme se, že by se to mělo týkat firem v oblasti energetiky, telekomunikací a finančnictví,“ řekl.