„Můžeme říci a odhadujeme tak, jak postupuje vydávání, že na konci roku budeme tak na 70 procentech. A ten zbytek jsou skutečně zádrhele, kde je zapotřebí, aby se obě strany pojistily, že nedojde k nějakému porušení zákona,“ uvedl Duka.
Za loňský rok české státní instituce vydaly církvím v rámci restitucí 23 639 pozemků, tedy jen něco přes pětinu z celkem požadovaných zhruba 112 tisíc pozemků. V předchozím roce stát vydal pouze 119 pozemků. Státním úřadům se nedařilo plnit zákonem stanovené lhůty. Podle Duky je nutné některé nesrovnalosti, například v katastrech, řešit soudně, aby měly obě strany (stát i církev) jasno, že se postupovalo správně a podle práva. „Ano, tady jsme postupovali dobře. Vydali jsme, nevydali jsme. Já bych to vůbec nedramatizoval o nějaké souzení se a hádání se,“ poznamenal.
Problematické církevní řády
Státní úředníci nesou podle něj odpovědnost, že skutečně jednali podle zákona. Od počátku restitucí se spekuluje o tom, že nejvíce komplikované případy nebudou chtít úřady samy rozhodovat a nechají je na soudech. Týká se to třeba církevních řádů, u kterých kvůli nedostatku archivních materiálů není zřejmé, že byl majetek zabaven až po roce 1948.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím, zákon tedy znamená také odluku církve od státu.
K nejvýznamnějším položkám, které už stát v rámci restitucí vydal, patří třeba Santiniho kostel v Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou či několik středověkých a barokních uměleckých děl ze sbírek Národní galerie.
