Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši zadlužení a vznik Národní rozpočtové rady. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že si dokáže normu představit jen s upravenými parametry, připomínek prý bude celá řada. „Zákon musí počítat s tím, že Česko bude procházet hospodářskými cykly, a při krizích nesmí vládě svázat ruce,“ řekl.
O potřebě změnit parametry mluvil také Michal Babák (VV). Jeho stranický kolega Vít Bárta vládu za finanční ústavu pochválil, chybí mu v ní prý ale limit pro zvyšování daní.
Politiku škrtů kritizoval ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. „Přijetím této změny ústavy bychom uzákonili zákaz fiskální stimulace,“ uvedl. Obrazně poznamenal, že automobilem jen s brzdou a bez plynu lze jen těžko jet.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) deklaroval, že je přístupný kompromisům a připustil úpravy ústavní novely podle požadavků ČSSD. „Jsme si vědomi politické reality,“ uvedl. Prováděcí zákon Kalousek pošle k připomínkám i politickým klubům.
Fáze takzvané dluhové brzdy:
| Státní dluh (v procentech HDP) | Povinnosti vlády a dalších institucí |
|---|---|
| 40-45 | Vláda musí Sněmovně předložit zdůvodnění vývoje zadlužení a navrhne opatření ke snížení zadlužení |
| 45-48 | Vláda bude muset zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň se v následujícím roce sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě |
| 18-49,99 | Vláda Sněmovně předloží návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň Sněmovně doporučí, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky budou povinny schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové |
| nad 50 | Vláda musí požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry |
Opatření by se podle návrhu neuplatňovala při vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent, nebo výdaje na odstraňování živelních pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.
Opoziční poslanci poukazovali na to, že finanční ústava dopadne až na příští vlády. Zákon by měl platit od roku 2014. Opozice také vyčítala pravici zadlužování státu.
Samotný vládní dluh Česka byl ve třetím čtvrtletí loňska mezi 27 státy EU osmý nejnižší, když dosahoval 44,9 procenta HDP. O rok dříve činil 39,8 procenta. Meziroční navýšení o 5,1 procentního bodu je sedmým nejvyšším růstem v EU, ukazují data evropských statistiků.
