Hamáček: Pokud by migrantů přibylo, Česko může následovat Německo

„Samozřejmě je potřeba věc velmi dobře sledovat, protože ti lidé budou hledat alternativní cesty do Německa, a pokud by se ukázalo, že dojde k nějakému masivnímu nárůstu záchytu u nás, tak asi by bylo potřeba uvažovat o obdobném opatření. To znamená hraničních kontrolách na našich hranicích s Rakouskem a se Slovenskem,“ prohlásil Hamáček po návštěvě zařízení pro cizince Jezová u Bělé pod Bezdězem.

Krok Německa prý Hamáček očekával, protože vlna uprchlíků byla tak masivní, že ji země přestala zvládat. To, že se o tom český ministr vnitra dozvěděl z médií, ale nepovažuje za nejlepší způsob komunikace mezi sousedními zeměmi.

Bez dalších prodlev by měla vláda přijmout stejná opatření jako Německo, Rakousko, Slovensko a Maďarsko podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy. „V Rakousku se může v nejbližších hodinách nacházet až několik desítek tisíc lidí, kteří již nebudou moci přejít do Německa a ani se vrátit do Maďarska. Je třeba zajistit, aby se tato uprchlická vlna nepřelila do Česka,“ uvedl ve výzvě vládě. Zároveň je podle něj třeba úzce koordinovat postup se Slovenskem v případě, že by migranti pronikali z Maďarska a Rakouska přes česko-slovenskou hranici.

Mají velkou obavu, že bychom je deportovali do zemí, ze kterých prchají, to znamená Irák nebo Sýrie

„Uvidíme, jaká bude reakce dalších států. Jsem rád, že naše policie a ministerstvo vnitra reagovaly neprodleně a posílily výkon policie na hranicích,“ ocenil postup vlády Hamáček, který si dnes v Jezové promluvil s vedením zařízení a některými zadrženými cizinci. „Mají velkou obavu, že bychom je deportovali do zemí, ze kterých prchají, to znamená Irák nebo Sýrie. Což si myslím, že nehrozí. Maximálně hrozí to, že budou vráceni do země, kde poprvé vstoupili na území schengenského prostoru, což asi ve většině případů je u nich Maďarsko,“ uvedl Hamáček.

V zařízení v Jezové o prázdninách panovala napjatá atmosféra kvůli vzpourám a ničení majetku. Přes 50 běženců se pokusilo z areálu uprchnout. Ministerstvo vnitra pak posílilo policejní ochranu střediska. Na začátku července byla kapacita zařízení zhruba 270 míst, později byla zvýšena na 700. Nyní je podle Hamáčka v Jezové asi 530 lidí. „Je ale potřeba říci, že ta volná místa jsou většinou provizorní, ve stanech,“ řekl. Zděné budovy jsou vesměs naplněny. Nejvíce běženců je ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Zaměstnanci zařízení podle Hamáčka odvádějí náročnou práci, která podle něj není odpovídajícím způsobem ohodnocena. Na Mladoboleslavsku jsou přitom celkově vyšší mzdy, takže najít kvalifikovaného člověka pro tuto práci je těžší než jinde. „To je věc, o níž bych chtěl mluvit s ministrem vnitra,“ uvedl Hamáček. Ocenil, že armáda zařízení před týdnem zapůčila mobilní rentgen, takže se ušetří za převoz pacientů do mladoboleslavské nemocnice, kterou navíc vyšetření zatěžovala.

Kolem areálu, umístěného uprostřed lesů, byl dopoledne naprostý klid, dovnitř zajížděla většinou jen auta se zásobováním nebo popeláři. Zpravodaj ČTK nezaznamenal žádný pohyb uprchlíků nebo cokoliv dalšího, co by signalizovalo, že je za plotem zařízení pro zajištění cizinců. Pěšky po silnici od Bělé přišli v době Hamáčkovy návštěvy jen tři lidé. Dva byli pracovníci ostrahy, třetí řekl, že v zařízení pracuje jako tlumočník. Do areálu novináři nesmějí a personál se s médii nebaví. „Nesmíme,“ tvrdil jeden ze zaměstnanců.