Hasenkopf podal na kancléře Mynáře trestní oznámení pro pomluvu
Mynář s Nespalou se podle Hasenkopfa dopustili pomluvy prostřednictvím médií, za kterou trestní zákoník ukládá zákaz činnosti nebo až dva roky vězení.
Osobou, která údajně na jaře 2013 Mynáře vědomě nepravdivě informovala o Hasenkopfově spoluatorství textu, byla podle právníka Dana Římanová, tehdejší ředitelka hradního legislativního odboru. Mohla tím podle něj spáchat jak trestný čin pomluvy vůči Hasenkopfovi, tak trestný čin poškození cizích práv vůči Mynářovi a potažmo i prezidentovi Miloši Zemanovi.
Trestními oznámeními se bude zabývat Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. „Současně jsem se rozhodl zatím nepodávat žádnou další osobnostní žalobu. Domnívám se, že každému soudnému člověku je dnes už jasné, jak to s přípravou amnestie bylo, a není třeba s takovými žalobami dál ztrácet čas,“ doplnil právník.
Kdo sepsal "Klausovu amnestii"?
Někdejší právní poradce exprezidenta Václava Klause autorství kritizované amnestie dlouhodobě popírá. Za spolutvůrce jejího textu jej loni označil jak Mynář, tak prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně nazval hlavním autorem kontroverzního aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.
Hasenkopf se bránil žalobou na ochranu osobnosti, kterou podal na Zemana, Mynáře i prezidentskou kancelář. Spor minulý týden skončil smírem, podle nějž Hasenkopf „neměl možnost ovlivnit vyhlášené znění amnestie“. Mynář však vzápětí veřejně prohlásil, že Hasenkopf žalobu stáhl, protože s ní neměl šanci uspět. Kancléř i nadále trvá na tom, že se právník na přípravě textu podílel.
Znovuotevření sporu krátce po uzavření smíru Hasenkopf označil za „neuvěřitelnou ránu do zad“ a „podrazáctví toho nejhoršího kalibru“. Hasenkopf tvrdí, že základem amnestie byl návrh právníka Zdeňka Koudelky. Ten v předmětné době pobýval na stáži na ministerstvu spravedlnosti.
Dvacet tisíc prominutí
Klausova amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20000 lidem, fakticky ale z věznic vyšlo jen 6500 z nich, protože řada odsouzených vůbec nestihla za mříže nastoupit. Zastaveno bylo trestní stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.
Pomluvy se podle trestního zákoníku dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
