Chystaná vyhláška určí diagnózy pro lázeňskou léčbu od ledna 2013. Zdravotní pojišťovny na ni ročně dávají tři miliardy korun, tedy setinu peněz, které zdravotnictví spotřebuje za rok.
Heger také uvedl, že při diskusích nad textem vyhlášky zjistil, že některé lázně neodpovídají přesně statutu lázní. Deklarují léčivou vodu pro lázeňskou rehabilitaci, ale není dostatečně teplá. Balneoterapeutické postupy nepřipouštějí ji ohřívat.
„My jsme odborná stanoviska respektovali a tam, kde voda nevyhovuje, přitom se rehabilitace poskytuje kvalitně, jsme začali s nimi jednat, aby se převedli na statut rehabilitačního ústavu,“ řekl.
Některé lázně už podle Hegera část lůžkové kapacity nasmlouvávají se zdravotní pojišťovnou jako odborné léčebné ústavy. „Tím si sáhnou na lepší platby a těžší pacienty, než měly doposud,“ shrnul ministr.
Na lázeňskou léčbu má být v budoucnu možné se připojistit
Prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha plánu Hegera oponoval. Podle něj se kvůli vyhlášce sníží počet pacientů v lázních o dalších až 30 procent a pro některá zařízení to bude likvidační.
Když loni začala média o plánovaných změnách psát, klesly podle Bláhy návrhy na lázně od lékařů o 13 procent, letos o 20 procent - o tolik méně pacientů lázním pojišťovny také zaplatily.
„Pokud počty pacientů už teď klesly, znamená to, že do lázní dosud jezdili i pacienti neindikovaní,“ ohradil se v diskusi ministr.
Řešením by podle Bláhy bylo, aby se mohli lidé na lázeňskou léčbu komerčně připojistit, případně by se daly lázně hradit ze sociální pojistky. Heger s připojištěním na lázně či rehabilitaci do budoucna počítá.
