Začala fungovat centrální evidence pachatelů všech přestupků. Navíc jim hrozí o polovinu vyšší pokuty než dosud. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že chce přísněji trestat jen závažnější přečiny.
Za odchození cigaretového nedopalku či jiného odpadku na ulici nebo za rušení nočního klidu hrozí od října vyšší pokuty než dosud. V případě opakování podobných přestupků proti veřejnému pořádku či občanskému soužití to bude místo dvaceti tisíc korun až o polovinu více. Opatření platné od října se mimo jiné vztahuje i na ty, kteří neuklidí výkaly po svém psovi. A také na zloděje, podvodníky, výtržníky a pytláky.
Osobní údaje o všech dopadených pachatelích bude stát pět let archivovat. Citelnější sankci dostane ten, kdo spáchá další přestupek do dvanácti měsíců. Navíc bude úřady považován za recidivistu. Centrální evidence přestupků je vedle EET, registru bankovních účtů, majetkových přiznání nebo registru o zdravotním stavu populace další databází, kterou zřídila současná vláda.
Návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), aby kromě správních orgánů, policie, státních zástupců a soudů mohli do evidence nahlížet také finanční úřady a celníci, neprošel.
Podle ministerstva spravedlnosti je hlavním cílem tvrdší postih recidivy závažnějších druhů přestupků. Do nového registru se budou zapisovat přestupky v oblasti ochrany majetku před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku, na úsecích zemědělství a myslivosti či obrany. Podle ministra Roberta Pelikána (ANO) jde o přestupky, jejichž evidování má smysl. „Zejména jde o přestupky proti majetku a proti veřejnému pořádku. Drobné krádeže, poškozování věcí, strkanice, rvačky a výtržnosti,“ vyjmenoval.
Šéfka Rejstříku trestů Radka Paulová uvedla, že orgány každý rok pravomocně rozhodnou zhruba o pěti stech tisících přestupcích. „Nyní jsou informace roztříštěné, a tudíž není možné zjistit, jestli se osoba nedopustila přestupku v jiném místě,“ vysvětlila. Výpis z evidence budou moci získat na základě žádosti i občané.
Sankce hrozí i za hlučnou oslavu
Otázka je, jak si budou úřady či policie vykládat rušení nočního klidu a jak budou postupovat proti možným pachatelům. Těmi mohou být například pořadatelé venkovních hudebních festivalů nebo i účastníci rodinné oslavy na soukromém pozemku. V přestupkovém zákonu je totiž stanoveno, že povolení pokračovat po 22. hodině, kdy začíná doba nočního klidu, už nebude možné získat jen pár týdnů či dnů dopředu, jak tomu bylo dosud.
Nově budou muset být akce s konkrétním datem uvedeny v obecně závazné vyhlášce. Problém však je, že v praxi se vyhlášky vydávají třeba jen jednou za rok. Akce, které nejsou naplánovány s velkým časovým předstihem, budou muset skončit v deset hodin večer, nebo jejich pořadatelé riskují pokutu a také to, že se jejich jméno objeví v registru přestupků.
