Migranty v novém prostředí ukotvuje až narození dětí, říká etnolog

„Motivace k migraci je zřídka taková, že se chce imigrant plně včlenit do nového prostředí, v novém prostředí migranta zakotvuje rodinné zázemí, děti narozené v cílové destinaci,“ uvedl v příspěvku Zdeněk Uherek z Etnologického ústavu Akademie věd. Novému prostředí se v první generaci přizpůsobují podle něho hlavně děti, jinak to běžné není.

Z Uherkových poznatků například vyplývá, že imigranti stále sledují zprávy ze země, odkud přišli, ač už je pro ně objektivně důležitější jiná společnost. Nejkomplikovanější skupinou, co se integrace týká, jsou prý uprchlíci. Například získání zaměstnání je u nich vesměs dlouhodobá záležitost.

Z prezentovaného průzkumu vyplývá, že více než polovina azylantů, kteří jsou v Česku zaměstnáni, pracuje mimo svou původní kvalifikaci. Výjimku tvoří specialisté ve zdravotnictví a v informačních technologiích, v některých technických oborech a učitelé jazyků. V získání zaměstnání azylantům v drtivé většině nepomůžou ani rekvalifikační kurzy.

Imigrace do Evropy včetně střední je vedena hlavně ekonomickými motivy, upozornila Eva Janská z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Jsou motivováni ziskem práce v zemích, v nichž je vyšší životní úroveň,“ uvedla. Zmínila také jejich uplatnění v takzvané šedé ekonomice.

Řeč byla taky o muslimech. Právě muslimové nyní v hojném počtu míří do Evropy i kvůli konfliktům na Blízkém východě. Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd upozornil na stereotypy ve vnímání muslimů, například na přesvědčení, že jejich jednání je vždy motivováno náboženstvím a že pod nálepku „muslimský“ se často řadí věci, které jsou kulturní nebo sociální. Zmínil vraždy ze cti a ženskou obřízku. „Bezproblémový muslim není mediálně atraktivní,“ podotkl Ostřanský.

Ivo T. Budil: Migrace je pro Evropu historická příležitost