Čína a Rusko jsou pro Českou republiku velmi významné trhy, proto by se na jejich režimy mělo podle Jana Mládka hledět s větší benevolencí. „My bychom rozhodně neměli být nějací advokáti autoritativních režimů, na straně druhé je třeba přijmout, že to jsou velké, důležité země a takoví ti exhibicionisté, kteří si hrají na představitele supervelmocí, připravují naší zemi o desetitisíce pracovních míst,“ prohlásil Mládek.
Jako dva příklady uvedl „řešení“ teritoriální integrity Číny a neustálé vyhodnocování kvality demokracie v Rusku, u něhož prý po posledních letech českého vývoje obdivuje tu „drzost“, protože „bychom možná měli začít sami u sebe“. Mládkovi oponoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Já, ač pragmaticky založen, tak bych docela rád, aby na ekonomickém fóru jasně zazněl názor, že ochrana lidských práv a lidské svobody není ekonomicky obchodovatelnou veličinou,“ uvedl v reakci Kalousek, který prý vděčně vzpomíná na zahraniční politiky, kteří se v minulosti zasazovali o lidská práva a svobodu v Československu.
„V okamžiku, kdy bychom řekli: 'My teď svobodu máme, tak se můžeme na všechny ostatní vykašlat,' je postoj, který mně přijde naprosto nepřijatelný,“ zdůraznil Kalousek. „Export je zajisté důležitý, ale neplatí se za něj lidským životem, za svobodu už se lidským životem platí, ta za to stojí,“ dodal.
Souhlas s Mládkem v zásadě vyjádřil úřadující předseda ODS Martin Kuba, podle něhož má zahraniční politika zásadní dopad na ekonomiku. Uvědomují si to podle něj i velké mocnosti, které také musí uzpůsobovat svou diplomacii ekonomickým zájmům. Naopak předseda zelených Ondřej Liška řekl, že české principiální postoje k Číně a Rusku neměly žádný vliv na vzájemné investice, které rostly.
