„Předpokládáme, že počet nedobrovolných dražeb letos překročí tisíc a následně bude růst už jen mírně. Nicméně kulminační bod ještě dosažen nebyl,“ uvedl obchodní ředitel dražební společnosti Naxos Libor Nevšímal. Loni se v Česku nedobrovolně dražilo v 910 případech. Zhruba čtyři pětiny z tohoto počtu se týkají dražeb bytů a rodinných domů, odhaduje Naxos.
Dražeb sice přibývá, pro dražebníky však o velké terno nejde. Rozevírají se nůžky mezi hodnotou draženého majetku a dražebními výnosy. Jestliže před rokem činily příjem z dražeb 43 procent z hodnoty draženého majetku, v letošním druhém čtvrtletí to bylo už jen 22 procent. Konkrétně to znamená, že mezi začátkem dubna a koncem června vynesly dražby z majetku za 2,7 miliardy korun zhruba jen 600 milionů.
„Je to způsobeno jednak typem draženého majetku, kdy začínají převažovat rezidenční nemovitosti s průměrnou hodnotou v řádech statisíců korun, a což je možná důležitější, množstvím neúspěšných dražeb,“ uvedl obchodní šéf Naxosu.
Opakovanými dražbami se podle Nevšímala zkreslují statistiky. Dům či byt se běžně vydraží až na druhý či třetí pokus. „Do statistiky přibudou tři dražby, ale jen jedna cena dosažená vydražením,“ doplnil manažer. Podíl úvěrů v selhání koncem dubna meziročně vzrostl na 5,99 procenta, vyplývá z dat České bankovní asociace. Růst nastal hlavně kvůli selhávajícím půjčkám obyvatelstvu, jejichž podíl se zvýšil na 5,2 z loňských 5,07 procenta. Podíl úvěrů v selhání podnikům naopak koncem dubna klesl na 7,49 procenta ze 7,92 procenta minulý rok.
