Nespolehlivých plátců v registru přibývá, vedou malé firmy z Prahy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomes, E15

Zařazení firmy na černou listinu by mělo být především varováním pro její ekonomické partnery. Podnikům s dluhem na DPH pak hrozí přísnější a důslednější kontroly ze strany finančních úřadů.

Počty firem uvedených v registru nespolehlivých plátců loni dramaticky vzrostly. Ke konci roku 2015 se vyšplhaly na 3554, v průběhu roku se jejich počet zvýšil o 3401 a jen během prosince jich přibylo 457. „To meziročně představuje zcela zásadní růst a obrat ve funkci registru, který po dvou letech od svého spuštění začal plnit svoji funkci,“ říká analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

V registru nespolehlivých plátců DPH jsou nejčastěji malé firmy z Prahy, které podnikají v oblasti obchodu. Jde zejména o zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, shodně s deseti procenty následují subjekty, které podnikají v oblasti nemovitostí nebo vědeckých a technických činností.

Firmy bez tržeb nebo s tržbami do deseti milionů korun tvoří 78 procent nespolehlivých plátců DPH. „V nejbližším období neočekáváme změnu trendu v prudkém nárůstu nespolehlivých plátců DPH,“ dodala Petra Štěpánová.

Stát je spokojený

Finanční správa si zavedení registru chválí. „Institut nespolehlivého plátce plní svoji funkci velmi dobře. Plátci, kteří byli prohlášeni nespolehlivými, po rozhodnutí o jejich nespolehlivosti v podstatné míře utlumili svoji ekonomickou činnost,“ konstatuje mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Firmy, které se ocitnou v registru, přitom nečeká žádný mimořádný postih ze strany státu. „Nespolehlivým plátcům nehrozí z titulu jejich zařazení na tento seznam žádná sankce,“ potvrzuje Petra Petlachová.

Přesto má registr pro problémové firmy negativní důsledky. „Označením společnosti za nespolehlivého plátce správce daně deklaruje, že společnost neplní všechny závazky, které jí z titulu daně z přidané hodnoty vznikají. Tyto společnosti daňová správa považuje za subjekty ohrožující veřejný zájem a je k nim i v rámci kontrol důslednější, tedy prověřuje jimi deklarované skutečnosti ve větším detailu či provádí častější daňové kontroly,“ popisuje Pavla Hadrabová, manažerka daňového oddělení Mazars.

Registr nespolehlivých plátců
Registr nespolehlivých plátců zveřejňuje Finanční správa na svých webových stránkách. V tomto registru naleznou firmy údaje o plátcích DPH, ale také o skupinách a identifikovaných osobách registrovaných k DPH. Pro vyhledávání je třeba znát DIČ hledaného subjektu.

Další dopady má registr na jejich vztahy s obchodními partnery. „Subjekty, které jsou nespolehlivými plátci, dostávají své zákazníky do rizika ručení za jimi neodvedenou DPH. Zároveň nejsou oprávněné požádat o změnu zdaňovacího období z měsíce na kalendářní čtvrtletí,“ doplňuje Pavla Hadrabová.

Podnikatelé by proto ve vlastní zájmu měli ověřovat, zda podniky, se kterými spolupracují, na této černé listině nejsou. „Společnost, která přijme službu nebo nakoupí zboží od dodavatele, jenž je v okamžiku poskytnutí služby nebo dodání zboží nespolehlivým plátcem a tato skutečnost je zveřejněna v registru plátců DPH, se stává ručitelem za DPH, kterou dodavatel z tohoto plnění nezaplatí,“ zdůrazňuje Pavla Hadrabová.

Pro odběratele to znamená, že pokud jejich dodavatel neuhradí DPH, musí ji odvést místo něj. „Společnosti by proto měly ověřovat, zda nejsou jejich dodavatelé nespolehlivými plátci. Většina účetních software dnes již automaticky tuto skutečnost ověřuje,“ dodává Pavla Hadrabová.