Dostala-li by přednost jejich evropská konkurence, stát by podle nich přišel o stovky milionů. Uspokojit armádní poptávku mohou například pardubické společnosti Era nebo Retia, které větší část své produkce vyvážejí mimo jiné i do členských zemí NATO.
O připravovaném obchodu se včera diskutovalo na semináři, který uspořádal výbor pro obranu Poslanecké sněmovny. „Podle našich informací už má jistý zahraniční dodavatel připravenou nabídku, má to být celé dopředu dohodnuté. Přitom české firmy umí požadované systémy vyrobit také, navíc jimi zajišťovaný servis po celou dobu životnosti by vyšel levněji,“ hájil zájmy zbrojařů šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.
Šéf firmy Retia Petr Novák odhadl, že z předpokládané investice 3,5 miliardy by se státu v případě oslovení tuzemských výrobců vrátilo do státního rozpočtu na DPH, dani ze zisku či odvodech zaměstnavatelů a zaměstnanců téměř 1,6 miliardy. „Když se ale radary nakoupí v EU, stát nezíská zpět ani korunu,“ dodal Novák.
Dvořák namítl, že zákon o zadávání veřejných zakázek nedává rezortu obrany prostor k tomu, aby dával přednost tuzemským společnostem. Podle právníků ministerstva zahraničí však v rámci Evropské unie existuje takzvaná vojenská výjimka z volné soutěže. Ta členským státům umožňuje, aby si svoji obranyschopnost a tedy i nákupy speciální techniky zajišťovaly prostřednictvím národních výrobních firem.
Nakonec Dvořák připustil, že část požadovaných zařízení by mohla dodat Era. Ta vyrábí civilní i vojenskou verzi pasivního sledovacího systému Věra, což je nástupce kdysi obávaného lokátoru Tamara.
